„Žijí z ruky do huby.“ Milion Čechů se potýká s chudobou, experti přidali varování
Češi jsou na tom s chudobou podle posledních průzkumů lépe než zbytek EU. Na hranici, nebo pod ní se nachází „jen“ něco málo přes 12 procent populace. Evropský průměr je přitom nad 20 procenty. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se naše situace nezhorší ani s krizí - díky sociálním jistotám od státu. Přesto ale zdvihá spolu s dalšími experty varovný prst. Stále totiž máme 900 tisíc lidí, kteří žijí „z ruky do huby“ a mohou být zátěží pro náš systém.
Česká republika je na špici žebříčku, který ukazuje, které země jsou nejméně ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu, ale i z průzkumu společnosti KRUK. Dobrou zprávou také je, že počet Čechů na okraji chudoby nestoupá, ale spíše klesá.
Zatímco v roce 2018 uvedla tři procenta oslovených lidí, že jim nestačí peníze ani na nejlevnější jídlo a oděvy, průzkum z roku 2020 ukazuje, že jsou v této situaci už je dvě procenta respondentů. I přesto se ale v ČR stále nachází až 900 tisíc lidí, kteří žijí „z ruky do huby“, jak upozornil Blesk Zprávy ekonom Lukáš Kovanda. Přesněji, každý šestý Čech má peníze jen na nejnutnější výdaje.
„Podceňování nás oslabí“
„Přibližně čtvrtina Čechů žije na hranici chudoby, nebo i pod ní. Tito lidé bohužel nezřídka řeší svoji finanční situaci úvěry od nebankovních institucí či z neoficiálních zdrojů, potýkají se s neschopností tyto závazky splácet a často se dostanou do dluhové pasti,“ komentuje výsledky průzkumu také generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Nejhůře jsou pak na tom obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje, jak ukazuje další průzkum společnosti STEN/MARK. „Tyto regiony jsou dlouhodobě známé vyšším výskytem faktorů, které společně přispívají k řadě sociálních problémů (či jsou jejich důsledkem). Jedná se např. o známé skutečnosti jako nižší podíl vzdělaných lidí, vyšší nezaměstnanost, ale třeba i nižší podíl rodáků, vyšší podíl dětí rozených mimo manželství a nižší střední délka života,“ vysvětluje důvod Blesk Zprávám tajemnice Katedry sociologie Univerzity Hradec Králové Lucie Vítková.
A ačkoliv bylo v ČR „těžce materiálně deprimovaných“ jen 2,7 % obyvatel, zatímco evropský průměr je přes 5,5 %, neměli bychom podle oslovených expertů před chudšími obyvateli zavírat oči.
„Podceňování územních nerovností, tíhy zadluženosti obyvatel, přízrak exekucí a finanční zátěže na bydlení, potraviny, péče o zdraví nebo absence podpory vzdělání a kulturního kapitálu u slabších vrstev obyvatel napříč věkovou strukturou může do budoucna oslabit společenskou soudržnost,“ komentuje Miroslav Joukl, vedoucí Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Lidí v ČR, kterým hrozí chudoba, je méně, než je evropský průměr. | Eurostat
Jak zdůrazňují experti již delší dobu, je zapotřebí věnovat čas těm lidem, kteří se i kvůli svému rodinnému zázemí nedokáží z bludného kruhu chudoby vyhoupnout. „Lidí na okraji chudoby tady není výrazně více, ale jsou tu a tento problém musíme řešit, protože řada lidí by mohla být přínosem do společnosti, ne jeho zátěží,“ vysvětluje Blesk Zprávám Kovanda.
A naráží tím nejen na osoby, které se ocitly vlivem osudu na hraně svých finančních možností, ale i na ty, kteří si za svou situaci mohou tak trochu sami. Příkladem mohou být i „mravy“ a chování lidí z vyloučených lokalit.
„Když vynecháme matky samoživitelky či seniory, kterým zemřel celoživotní partner, tak tu stále máme třeba 450 tisíc lidí, kteří si za svou finanční situaci mohou i sami (...) Objektivně řečeno, tak 10 % lidí nemá šanci si udělat úspory, i kdyby se rozkrájeli, ale pak jsou tu tací, kteří si svou životní úroveň zvyšují dluhem,“ komentuje ekonom.
Podle Vítkové z Katedry sociologie hraje v tomto roli především vzdělání, které se promítne i do finanční gramotnosti. Právě finanční gramotnost je pak kolikrát gró celého problému. Jak ale zdůrazňuje expertka, roli hrají i další faktory.
Nyní je navíc ve hře koronavirová pandemie, která lidem finanční situaci výrazně zhoršuje. Je menší počet krátkodobých úvazků i jednorázových brigád. Řada rodičů navíc musí nyní být doma s dítětem.
Kovanda: Výrazné zhoršení nehrozí
Koronakrize se nicméně na počtu lidí na/pod okrajem chudoby nepodepíše tak drasticky, jak zmiňuje dále Kovanda. „Výrazné číslo to nebude. ČR má poměrně dobrou síť sociálního zabezpečení a nedojde tedy k tomu, že by se opakovala krize z 30. let. Ani nejspíše nedojde k tomu, aby lidé žili na ulici a neměli přístup k základní zdravotní péči. V tomto je ČR na velmi dobré úrovni,“ myslí si ekonom.
