Pandemie přinesla záplavu plastů. Expert: Máme problém, před kterým nelze zavírat oči
Koronavirová epidemie upozadila do postranní mnoho témat, která se přímo netýkala zdravotnictví. Jedním z nich je i ochrana životního prostředí. Během krize bylo nutností ochránit lidské zdraví, obchody se tak zaplnily plastovými rukavicemi a pytlíky a většina potravin se preventivně balila. Jak ale poznamenávají experti, firmy, které musely pozastavit výrobu, naopak značně ušetřily. Mlékárna Hollandia pak naráží na to, že i bez zastavení výroby lze šetřit prostředí. Ještě před krizí tak nahradila plastová víčka u některých výrobků a hlásí, že tím ušetřila 9 tun plastů.
Plastové rukavice a pytlíky, uzavíratelné sáčky na každém pečivu, ale i na ovoci. Koronavirová epidemie prostě příliš neprospěla životnímu prostředí a u lidí se stalo prioritou chránit své zdraví.
„V průběhu koronavirové krize byly plastové obaly vnímány jako nutné zlo, bez kterého nebylo možné zaručit hygienickou nezávadnost jak pro zákazníky, tak i pro pracovníky jednotlivých provozoven. Tato krize nám poukázala na nedořešené oblasti v systému zpětného využití, nad kterými již není možné zavírat oči,“ konstatuje Lukáš Václavík z Institutu cirkulární ekonomiky.
Obaly na potravinách skutečně pomáhají proti snadnému přenosu nákazy. Z toho důvodu se během koronaviru zvýšila četnost používání plastů. „Celková nálada na trhu se v tomto směru výrazně změnila. Původní trendy v oblasti redukce obalového materiálu tak poměrně rychle vystřídaly snahy balit velké množství potravin do jednorázových plastů,“ myslí si manažer společnosti Hollandia Jan Škoda.
Průměrný Čech využije přes 20 kilogramů plastů na hlavu, nyní by se toto číslo mohlo drasticky zvýšit. Paradoxně ale nejspíše v celkovém měřítku plastů nepřibude. Během nouzového stavu totiž řada firem pozastavila svůj provoz a s tím i snížila produkci průmyslového odpadu.
Škoda: My ušetřili na víčkách
Firmy tak trošku odlehčily přírodě. Některé i více, díky krokům, které učinily. „V loňském roce jsme u dvou svých značek zrušili plastová víčka, to ušetří i 10 tun plastů,“ zmiňuje Škoda. Během nouzového stavu to pak podle informací Blesk Zpráv dělá 2,63 tun plastu.
Plastová víčka jsou nicméně jen začátkem. Větším problémem jsou právě obaly a plastové láhve. Epidemie navíc nekončí, a tak není ve výhledu opětovné přecházení na bezobalový průmysl.
Na druhou stranu je ale právě tento čas vhodný pro diskuzi, jak pro Blesk Zprávy poznamenal Václavík. „Je to načasování pro diskuzi nad pokročilými cestami recyklace, a to zejména chemické recyklace, kdy se suroviny vrací zpět do oběhu v nejvyšší kvalitě a bez rizika přenosu virů či bakterií,“ uvádí.
„Musíme se připravovat i do dalších let, kdy podobná krize, která bude vyžadovat zvýšená hygienická opatření, může nastat, my tedy musíme zajistit, abychom byli připraveni. Zde vidíme cestu vratných obalů a jejich hygienizace a chemické recyklace u jednocestných plastů,“ doplňuje.
