7°C
Markéta našla v turecké base kamarádky. S Mirkem jsou stále spolu, odmítá zvěsti
Více jak 3,5 roku v tureckém vězení by možná položilo i drsňáky. Křehká dívka Markéta Všelichová (28), která tam skončila za podporu terorismu, to přestála dobře. „Udělala jsem chybu a dostala lekci,“ řekla po pátečním návratu domů. A omluvila se za starosti, které způsobila. Podotkla ale, že v Turecku to není s lidskými právy a svobodou nic moc. To jí lehce vytýká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Blesk Zprávám řekl, že by měla Markéta nyní raději mlčet a nechat si vše projít hlavou. Okomentoval i proces, který stál za Markétiným propuštěním. A prozradil, že Markéta už není přítelkyní dalšího propuštěného Miroslava Farkase. To ale zřejmě není pravda.
„Asi kdyby mi někdo na začátku řekl, jak dlouhé to bude, tak bych se zhroutila,“ říká nyní Všelichová. V roce 2016 byla v Turecku se svým přítelem Miroslavem Farkasem (34) zatčena.
„Přišili“ jim příslušnost ke kurdským milicím YPG, které tu berou jako teroristy. Z více než šestiletého vězení byli nyní propuštěni. „Ano, vždycky jsem přesně věděla, co dělám a proč, taky jsem věděla, jaká jsou rizika, a byla připravená si jakékoliv následky nést,“ napsala po návratu do Česka z turecké basy Všelichová. Neuvědomila si prý ale, jaké starosti může způsobit jiným, a omluvila se.
„Už při jiných cestách mě zadrželi na hranicích a našli u mě třeba vlajku YPG. Hodili ji do koše a řekli, ať toto prostě do Turecka nevozím,“ řekla pro MF Dnes. Ale tentokrát se jí projet turecké hranice s mobilem plným fotografií, kde pózuje se zbraní, nepovedlo. „Je to lekce,“ připustila. Věřila prý, že se jako Evropanka ve vězení neohřeje.
Navázala prý jedno z nejkrásnějších přátelství
Mýlila se. Deprese ji ale nepřepadaly díky tomu, že se skamarádila s vězeňkyněmi. Většina jich je tu prý politických. „V tureckém vězení je výhoda, že naprostá většina vězňů jsou političtí vězni. Nebyli tam vrazi, pašeráci drog nebo násilníci. Byli to úplně normální lidé, studenti, učitelé z univerzit, mladé maminky,“ říká Všelichová.
„Dokonce jsem tam navázala jedno z nejkrásnějších přátelství,“ přiznala. O návratu do „žhavých míst“ ale už neuvažuje. „Teď bych tam nejela, ale ani ne tak kvůli sobě, nechci přidělávat starosti dalším,“ uzavřela s tím, že může pomáhat z Česka.
Na spoluvězeňkyně ale nezapomněla ani po návratu. „Slíbila jsem lidem tam, že nebudu mlčet o věcech, co se v Turecku a tureckých vězeních děje, a chtěla bych se tedy za jejich práva zasadit. A chci podporovat spoluvězěnkyně, se kterými jsem tam byla,“ řekla Všelichová MF Dnes.
Přítel se nechce objevit
Dvojice navrátilců putovala v Praze rovnou do nemocnice, kde zůstane v karanténě. Markéta je na tom zdravotně dobře a i test na covid- 19 měla negativní. Její již přítel Miroslav Farkas je na tom údajně hůř, a to hlavně psychicky. „On bohužel nechce, abych se o něm někde zmiňovala, a já to respektuji. Jsme spolu nějakým způsobem v kontaktu, ale nechce se nikde objevit,“ řekla Markéta.
„Už nejsou partneři. Mirek byl nějak naštvaný, ale podrobnosti neznám,“ informoval o údajném rozchodu Blesk Zprávy europoslanec Tomáš Zdechovský, který za návrat obou Čechů usilovně bojoval.
Rozchod se ovšem podle všeho nekonal. Všelichová informaci o odloučení od partnera dementovala na sociálních sítích. „Není to pravda,“ reagovala směrem k diskutujícím.
Z basy jako princezna
Markéta se o propuštění dozvěděla den předem. „Čtyři roky jste zavřeni, moc příjemně se k vám nechovají a poslední den přišli dva nějací pracovníci údajně z vlády, omluvili se mi za všechna zažitá příkoří, řekli, že jsem jejich host a že mě bezpečně dopraví nejkrásnějším vozem, jaký mají, do Istanbulu,“ vzpomínala Markéta. Dovezli ji do hotelu Hilton a chovali se prý k ní jako k vládní delegaci.
„Že v Turecku to není s lidskými právy, svobodou, demokracií a právem nic moc, se tak nějak ví, nicméně co všechno je možné v zemi, která je členem NATO a usiluje o vstup do EU, si ani nedovedete představit. Situace je ještě mnohem horší, než je vidět zvenku. Právo existuje jenom na papíře. Stát si může udělat s kýmkoliv naprosto, co chce,“ tvrdí dále Markéta.
Zdechovský: Markéta by měla mlčet
Vy jste byl jedním z těch, kteří bojovali o propuštění Markéty a jejího partnera Mirka z vězení. Prozradil byste nám detaily jednání?
Jen na úvod pro upřesnění. Oni už nejsou partneři (pořád jsou, pozn. red.). Mirek byl trošku naštvaný, ale přesné podrobnosti neznám. Vyjednávání pak probíhalo tak, že jsem byl nejdříve osloven i díky svým tureckým kontaktům. Následně jsem oslovil ministra Tomáše Petříčka, aby to bylo v souladu s českou diplomacií.
Cestu jsem hledal od listopadu 2018. Turci to neustále odsouvali a termín návštěvy mi nabídli zrovna v době voleb. Nakonec jsem tam po nich odletěl a měl jsem tam jednání s ministry, ale spojil jsem to i s návštěvou vězňů a ještě jednoho města na jihu Turecka.
Říkali jsme si, že u těchto Čechů to byla směs mladistvé nerozvážnosti, a řekl bych i snaha o dobrodružství a uznání. Brali jsme to lidsky a srdcem.
Uvedl jste, že velký dík patří tajné službě, která jednala o bezpečnosti. Jak pak hodnotíte kroky české vlády?
V tomto případě celý tým zabral. Opravdu jim patří velký dík. Ať už ministerstvu zahraničí, tak i premiérovi Andreji Babišovi, který případ zmínil i během svého setkání s tureckým prezidentem.
Ona je vždycky snaha dostat občany do ČR, ať jsou to pašeráci lidí, nebo cokoliv jiného. Vždy je potřeba dostat je zpátky domů. Především když jsou v jedné z asijských zemí, kde mají mnohem horší podmínky.
A jaké bylo vyjednávání s Turky. Utkvělo Vám něco v paměti, co Vám třeba přišlo neadekvátní?
Asi ne. Během těchto jednání bylo důležité naslouchat. Myslím si, že když je člověk v takovéto situaci, tak má mlčet a poslouchat. Příchodem nového velvyslance do ČR bylo to vzájemné naslouchání častější. Předchozí velvyslanec byl milý a zkušený diplomat, ale současný je osobní přítel prezidenta a s těmito lidmi se musí jednat otevřeněji.
Bylo během jednání znát, že se baví dvě odlišné kultury a etnika?
Určitě bylo. Turci si váží člověka, když je upřímný, a hlavně v těchto jednáních je zapotřebí nezveličovat situaci. Hlavně si musíte uvědomit, že Turecko prožilo ozbrojený puč. A teď ty vztahy mezi EU a Tureckem velmi ochladly a to významným způsobem. Schůzky, které se mi dařilo dojednat během 14 dnů, tak nyní jsme na ně museli čekat několik měsíců.
Na Turky, zejména pak na jejich právní systém a na omezenou svobodu jednotlivce, ale nyní Markéta po propuštění poukazuje. Je to v současné situaci nyní moudré?
Já nemůžu mluvit za ně, je to jejich věc. Měl bych ale doporučení, a to, aby chvíli mlčeli. Protože když jsem mohl být s rodinou, tak jsem strávil dny v Turecku a platil si to ze svého a investoval jsem do toho čas. Opravdu bych teď mlčel.
Samozřejmě že Turecko není premiantem v lidských právech a můžeme je kritizovat, ale prostě někdy je čas mluvit a někdy mlčet. Já bych si nechal věci projít hlavou a začal to komentovat až po delší době.
Co byste poradil jiným lidem, kteří se mohou takto dostat do problémů?
Že je zapotřebí každý průšvih okamžitě a efektivně řešit. Nespoléhat na babské rady ve stylu „ono se to nějak vyřeší“. Prostě od začátku to řešit, protože vám jen utíká čas a ten nevrátíte zpátky. Když už jste pak odsouzen a případ projde justicí, tak se to těžko mění. To jsme zažili i v případě odsouzení řidiče Sagana ve Francii.
Do Turecka jela ta kráva s jen vyjeb@ným mozkem a vrátila se po 3 letech s bubákama rozpíchaným pekáčem. Kdo chce kam ....