
Kouř i hudba, co rozhýbe okenice: Češi se kvůli sousedům obrací na soud, expert má radu

Cigaretový kouř, který se line chodbou, ale i z balkónu rovnou do našich domovů. K tomu neutichající křik, hlasitá hudba či štěkající pes. Klasické problémy, které řeší tisíce Čechů se svým sousedem. Stále častěji se pak Češi během sousedských sporů obrací na soud. Podle průzkumu agentury IPSOS se jedná o 13,5 % právních sporů. Blesk Zprávy se zjišťovaly možnosti, jak situaci řešit. Expert radí následující postup - domluva, doporučený dopis, bytové družstvo a až následně orgány veřejné správy.
„Soused neustále pouští hlasitou hudbu, až mi rezonuje okno. Stále od něj slyším, že do 22 hodin si může pouštět muziku nahlas jak chce. Chci se zeptat, kde je pravda,“ píše jedna z žen právní dotaz, který Blesk Zprávám poskytla pojišťovna právní ochrany D.A.S.
I takové problémy jsou podle expertů lehce řešitelné. Především v případě, že se jedná o opakované rušení, a to nejen v době nočního klidu - tedy mezi 22. až 6. hodinou ranní.
„Na policii se nebojte ozvat ani pokud v bytovém domě máte „nájemníka“ v podobě ustavičně štěkajícího psa a soused odmítá situaci řešit. Kontaktovat v tomto případě můžete i městský úřad, hygienu nebo veterinární správu (při podezření, že jsou zvířata v bytě týrána nebo chována v nevhodných podmínkách),“ doplňuje D.A.S.
Dochází-li k pouštění hlasité hudby přes den, bude důležitým faktorem pro posouzení věci hlasitost hudby, četnost jejího pouštění i denní doba, kdy je hudba pouštěná. „Pokud by například soused po vaší žádosti o ztlumení hudby začal hudbu opakovaně pouštět ještě hlasitěji a častěji, dalo by se uvažovat o tom, že se z jeho strany jedná o schválnost a přicházelo by v úvahu obrátit se na správní orgán s oznámením ohledně přestupku proti občanskému soužití,“ vysvětluje pak pojišťovna.
Důvodem pro stížnost může být i cigaretový kouř nebo i jiný druh zápachu. „Zákoník říká, že vlastník se zdrží všeho, co způsobí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání. To se vztahuje i na byty v osobním vlastnictví, na družstevní byty nebo byty pronajaté na základě nájemní smlouvy,” říká Tomáš Smolík z D.A.S.
Problémem ale je, že v zákoně není přesně definováno, co se pod nepřiměřenou imisí rozumí. Kvůli tomu se pak provádí měření - zjednodušeně řečeno se třeba zkoumá, jestli je byt stěžovatele „načichlý“ kvůli zápachu od souseda.
Domluva, dopis i kolektivní nátlak
Nejlepší řešení pro sousedy je domluva. Ne vždy se ale povede. Zmíněná stěžovatelka kupříkladu řekla, že na hlučného souseda poslala manžela. Manžel se nyní musí dostavit Městský úřad. Soused na něj totiž poslal stížnost za nevhodné chování.
Pojišťovna v těchto situacích radí, abyste se nevzdali bez boje. Po neúspěšné domluvě se nabízí dopis, nejlépe pak doporučený. „To tomu dá jistou formalitu. Hodí se k tomu přidat i odkaz na příslušný zákon, popřípadě vyhlášku a stanovu,“ zmiňují experti pro Blesk Zprávy.
Pokud máte hlasitého souseda, či snad i takového, který nedodržuje dobrou hygienu a z bytu si udělal útulek, máte možnost se odkázat na občanský zákoník (89/2012), na Listinu základních práv a svobod a také na zákon č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích.
Hrozba vyloučení z bytového družstva
Nepomůželi dopis, už je zapotřebí řešit sousedský spor s dalšími lidmi. Prvotně s bytovým družstvem. „Bytové družstvo může zaslat členovi písemnou výstrahu upozorňující ho na možnost vyloučení,“ říká Kateřina Horáková z legislativně-právního oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev.
Problémem může být, když je hlučný spoluobčan vlastníkem bytu. „V případech, kdy se některý z vlastníků jednotek chová takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje práva ostatních vlastníků, může soud na návrh společenství vlastníků nebo na návrh dotčeného vlastníka jednotky nařídit prodej jednotky tohoto vlastníka,” doplňuje Horáková.
V nejzazším případě se pak můžete obrátit právě na soud. Podle průzkumu agentury IPSOS se 13,5 procent právních sporů týká právě sousedských šarvátek. Nadále pak platí, že v případě rušení nočního klidu se může stěžovatel obrátit na policii, která může hluku udělat okamžitou přítrž a navíc udělit na místě blokovou pokutu.
To je nejlepší prostě si to vyřídit osobně,pač na některý blbečky hold domluva nestačí. Kolikrát když se člověk ozve jste ještě špatný vy a máte problém s MÚ i když ten problém udělali oni.Tak kde je pak ta spravedlnost? Nejlepší je prostě beze svědků jim rozbít hubu.I když někomu nepomůže kolikrát ani to. Pak už jedině psychiatr 😂