Pozor na mšice, „libují si“ v současném počasí. Česko je řeší stále častěji

Podle Ivany Krškové z ÚKZÚZ jsou aktuálně nejvíce mšicemi ohrožené jádroviny a peckoviny. „Na jabloních nyní škodí mšice jitrocelová a mšice jabloňová, na slivoni mšice slívová a švestková, dále v porostech zeleniny, například na celeru saje mšice brlišová, na červené řepě mšice maková,“ popsala tisková mluvčí ústavu pro Blesk Zprávy.

Podle ní se problém týká jak velkých pěstitelů, tak drobných zahrádkářů. Ti jsou na tom možná o něco hůře, protože mají na svých pozemcích často vedle sebe jak ovocné stromy, tak zeleninu a květiny. Všechny tyto rostliny přitom mohou mšice napadnout a v současné době napadají. „Mšice smrková na smrcích, medovnice na borovicích, stromovnice na bucích, mšice bavlníková na ibišku, kyjatka růžová na růžích,“ vyjmenovává Kršková, jaké všechny mšice teď útočí.

Mrazy a sucho zamávaly cenami českých jahod: Kilo podražilo na stovku

Jejich aktivitě napomáhají aktuální teploty. „Mšicím nejvíce vyhovuje současné počasí s přeháňkami, kdy není příliš horko a zároveň je dostatek vláhy,“ říká zástupkyně ÚKZÚZ s tím, že jsou i druhy, které si naopak libují v suchu. Pro rostliny je pak kombinace sucha a následného náletu mšic velmi nebezpečná. „Díky své mimořádné rozmnožovací schopnosti se na rostlinách mšice vyskytují ve velkých počtech a sáním rostlinných šťáv zvyšují stres rostlin z nedostatku vody,“ vysvětluje Kršková.

V Česku jde přitom o stále častější problém. ÚKZÚZ registruje na základě dlouhodobého sledování pomocí sacích pastí, že aktivita mšic v tuzemsku roste. Od roku 2016 byl každý rok nadprůměrný. „Uplatňují se především mšice, kterým vyhovuje teplé a suché počasí, a to například mšice broskvoňová a mšice zhoubná,“ uvádí tisková mluvčí.

Se mšicemi lze zatočit i bez chemie

Nálety mšic mohou být pro pěstitele a zahrádkáře problematické z několika důvodů. Podle Krškové se můžou projevit jednak menší a méně kvalitní sklizní a jednak tím, že rostlinám uškodí na jejich estetické podobě – například se jim zkroutí listy. Okrasné rostliny tak přestanou být okrasné. V extrémním případě může celá plodina uhynout, obvykle pokud zároveň panuje sucho. „U slivoní pak hrozí především přenos viru švestky, který způsobuje výpadky v produkci, z toho pohledu je prevence, tedy eliminace napadení mšicemi, žádoucí,“ říká zástupkyně ÚKZÚZ.

Obří sršně v USA, menší „bratři“ u českých hranic. Můžou se k nám dostat, říká odborník

Tato eliminace může proběhnout jednoduše tím, že pěstitel škůdce rozmačká v prstech, rostliny opláchne v proudu studené vody či odstraní jejich napadenou část. Když bude mít štěstí, pomůže mu sama příroda – mšice jsou oblíbenou součástí potravy jiného hmyzu, například slunéčka, zlatoočky, larvy pestřenek nebo mšicomarů. Napadají je také speciální druhy hub.

Rovněž lze přejít k osvědčeným babským radám „Pro eko pěstitele je možné doporučit i řadu nechemických prostředků vyrobených doma, například mýdlový či tabákový postřik či postřik z vratiče obecného,“ radí Kršková. To ale bude fungovat pouze tehdy, pokud není napadení příliš velké, u větších ploch je efektivnějším řešením použít některý z registrovaných prostředků na ochranu rostlin.