Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Z Česka je poušť, teplota bude kvůli lidem stoupat ještě 30 let. Expert řekl, jak tomu zabránit

Autor: Nikola Forejtová, ČTK - 
2. června 2020
05:02

Prožíváme nejhorší sucho za posledních 500 let. Expert z České zemědělské univerzity Václav Hradilek Blesk Zprávám prozradil, co za tím stojí. Jsou to obří a velmi suchá pole vytvářející tepelné ostrovy, je to špatné hospodaření s vodou a mnoho dalších faktorů. Problémem ale je, že krize jen tak neskončí. Teplota planety nadále stoupá a i kdybychom okamžitě stopnuli průmyslovou výrobu způsobující skleníkový efekt, trvalo by třicet let, než by nás příroda konečně dohnala. Katastrofický scénář ale není nutný a expert popsal, jak mu předejít. Není to ale jenom o stavění přehrad, jak zmínil prezident Miloš Zeman. 

Léto už je za rohem, čemuž napovídají i venkovní teploty. Místy už se dá naměřit téměř 30 stupňů. Slunečných dní je sice dostatek, pomálu je ale těch deštivých. „Dohromady s klimatickou změnou, kterou zapříčinil člověk, se u nás mění nejen podnebí, ale také časté střídání hydrologických extrémů, jako jsou sucha, povodně a přívaly veder. Celkový objem vody ze srážek je za rok zhruba stejný, nicméně nám voda ‚spadne‘ na krajinu tak rychle a v takovém objemu, že ji nestíháme zadržet. Orná půda bez vegetace může mít v létě i 70 stupňů Celsia,“ vysvětluje Blesk Zprávám Václav Hradilek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. 

Problémem je, že takové teploty nejsou zcela v normálu a průměrná teplota naší planety se pomalu, ale jistě zvyšuje. Ačkoliv se celková průměrná teplota nad povrchem země zvýšila lehce nad jeden stupeň Celsia, nemůžeme očekávat, že se zvyšování nezastaví. „Je možné pozorovat trend nárůstu teploty na historických datech a klimatické modely předpovídají, že nárůst teploty bude pokračovat, a už teď vidíme, co způsobil takto malý nárůst teploty našemu ekosystému,“ potvrzuje Hradilek.

„Člověk udělal tak velkou změnu svým žitím, že je to vlastně globální hybatel toho, co se děje v klimatu (...) A nejsme schopni to zastavit. I kdybychom zastavili průmysl, tak se bude ještě 30 let zvyšovat teplota. Roztočili jsme kolotoč, který se bude dotáčet, i když to nyní zastavíme,“ konstatoval Hradilek v rozhovoru. 

Teplota se zvyšuje především kvůli působení skleníkových plynů. Největší neplechu pak dělá CO2. „Vytváříme silnější a silnější skleník. Krátkovlnné záření se dostane k nám na povrch. Povrch se následně ohřeje a ty dlouhé vlny (sálající teplo) neuniknou do vesmíru, protože kvůli zesilující skleníkové vrstvě atmosféry nemůže naše planeta toto teplo vyvětrat,“ vysvětluje expert, proč se planeta zahřívá a teplo neuniká ven.

Česko se mění v poušť

Česká republika tak pomalu ztrácí své čtyři roční období a podle expertů bychom si měli začít „zvykat“ na středomořské klima. Příroda se těmto změnám dokáže přizpůsobit, ale je to na ni moc rychlé a potřebuje naši pomoc. Především pak s vodou. 

Jak už bylo zmíněno, voda k nám sice padá v podobných objemech, ale moc rychle a schopnost ji zadržet jsme minulými zásahy rapidně snížili. „Už je to taková mantra, že pokud nebudeme umět vodu zadržovat, tak nám odteče. Do budoucna musí být systém kvality zasakování lepší. Musíme tento stav řešit kombinací všech možných postupů – to od zvyšování schopnosti zasakovat srážky v zemědělské krajině, tak v sídlech, budovat mokřady, průlehy, tůně, nádrže, svejly atd. Prostě docílit ideálně stavu, kdy po přívalovém dešti neuvidíme rozvodněný hnědý potok,“ uvádí Hradilek.

Nedostatek srážek za dva roky je na některých místech v Česku až extrémní. (19. 4. 2020) Nedostatek srážek za dva roky je na některých místech v Česku až extrémní. (19. 4. 2020) | ČHMÚ

Na blížící se možnou katastrofu neupozorňuje jen Hradíiek. V rozhovoru pro Blesk Zprávy zmínil nebezpečí před drastickým suchem a vodní nesoběstačností i rektor ČZÚ Petr Sklenička. O nutnosti změnit současnou situaci mluví i prezident Miloše Zeman. „My jsme v podstatě střecha Evropy a z té střechy bez užitku voda odtéká do sousedních zemí,“ konstatoval.

Voda od nás odtéká proto, že je půda utužená, chybí v ní organická složka a nebo už je ornice dávno pryč a my jsme se dostali způsobem hospodaření skoro až na mateční horninu (skálu), ze které se půda tisíce let vytváří. Přívalové srážky se tak při dešti nemají možnost vsáknout. Dalším negativním faktorem je, že nám téměř zmizela sněhová pokrývka, která nám v nevegetačním období umožňovala zvyšovat zásobu vody v půdě a v podzemí. Ve vegetačním období to málo, co se stihne vsáknout, žíznivě vypijí plodiny a stromy a nepustí tak vodu do podzemních úložišť. Následně se voda rychle vypařuje. Za to může rozložení krajiny. 

„Povrch se přehřívá a vytváří tepelné ostrovy, na kterých se zbylá voda rychle vypařuje. Tyto tepelné ostrovy pak vytváří vzdušné proudění, které odvádí oblačnost do jiných míst a vytváří tak srážkové stíny,“ doplňuje k tématu Hradilek.

„To je obecně velký problém v Česku, protože máme ve srovnání s EU největší bloky orné půdy – třeba i 100hektarová pole – a na takto velkých plochách je v teplých dnech velmi vysoká teplota a voda se v půdě odpaří příliš rychle,“ zmínil již dříve pro Blesk Zprávy také Sklenička. Oba dva experti se tak shodují, že pokud se půda rozumně nerozdělí, budeme mít brzy v Česku poušť. 

To nejdůležitější po vodě je pro nás totiž ornice. Každou rozpálenou střechou, každým tepelným ostrovem a obrovským lánem se nám může snižovat soběstačnost. 

Chybí politická vůle, jen přehrady nestačí

Zadržovat vodu a měnit ráz krajiny může každý z nás – zachytávat dešťovou vodu, vytvářet kompost, využívat solární panely, zvyšovat si na zahradě biodiverzitu. „Měli bychom zvyšovat odrazivost střech a zpevněných povrchů. Ideálně tyto povrchy pokrýt vegetací (zelené střechy, zatravňovací dlaždice). Pokud to nelze, tak je lepší mít střechu bílou než černou. Když bude mít každý asfalt před domem, tak se tam zvyšuje teplota a opět, sekundárně se odhání srážky,“ doplňuje Hradilek.

„Máme výzkumy, máme na to jasné výsledky. Všichni víme, co lze dělat, ale chybí politická vůle,“ pokračuje Hradilek. Podle něj si lidé uvědomí, co měli dělat ve chvíli, kdy přijdou o svůj komfort – tedy mít přístup k vodě 24 hodin denně. 

Prezident Miloš Zeman zmínil pro ČTK, že za dostatečnou pomoc by považoval přehrady. „Proti suchu je třeba bojovat nikoliv podlamováním naší energetické základny, například tím, že odstavíme jaderné elektrárny, ale vybudováním nových vodních nádrží,“ uvedla hlava státu s tím, že se voda musí bezpodmínečně zadržovat. 

V současnosti má vláda v plánu vybudovat šest přehrad – Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak u Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. I za tím ale experti vidí jisté ale. 

„Velká vodní díla mají více účelů. U nově budovaných nádržích opodstatněných klimatickou změnou bychom měli tyto nádrže používat především jako vodárenské. Budeme potřebovat vodu v domácnostech a průmyslu a tímto směrem bychom se u velkých vodních staveb měli ubírat, pokud to bude potřeba. Nicméně je naprosto nezbytné, abychom zadržovali vodu v krajině co nejvýše proti proudu, tam kde se vyprší a to velkými nádržemi neuděláme. Navíc když nebudeme zadržovat vodu v krajině plošně, budeme mít tyto chystané nádrže suché a plné bahna,“ okomentoval Zemanovu ideu pro Blesk Hradilek.

Kvůli úbytku vody v rybníku má Bolevák i ostrov. Kvůli úbytku vody v rybníku má Bolevák i ostrov. | Zbyněk Schnapka

 

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Omasta ( 3. června 2020 09:57 )

Velký úbytek vody způsobují umělé svahy. Až do vzdálenosti 600 metrů od umělého svahu klesá hladina spodní vody. Ta odtéká rychle do kanálu a do řek.

Když se spočítá plocha odvodněná umělými svahy okolo komunikací, tak to zasahuje 40% rozlohxy státu.
Problém je i uduśaná půda po těžbě dřeva, když po dočasných cestách odtéká voda. Není vyřešené, kdo zaplatí zkypření těžebních cestiček na vykárených plochách. Právě kŮROIVCOVÉ KALAMITE JE POŠKOZENO HODNĚ LESNÍ PŮDY, A TAK SE SUCHO ZAČALO ESKALOVAT. Problém je že často kvůli tomu sousední obec zasahují povodně a sucho.
http­s://y­outu­.be/2M­30zSTT­rIo
Štefan Vaľo -- vraťme lesům jejich kapacitu držet vodu

Omasta ( 3. června 2020 09:46 )

Nedivte se, že článek vám neřekl, jak zastavit sucho. Vždyt je to lumpárna s CO2.

Jak udržet vodu je snadné:
vsakovací schopnost půdy
Snižovat teplotu vzduchu
snižovat teplotu půdy

Zastiňovat půdu pomocí stromů, trávy, rostlin.

Teplotu vzduchu obdobně. Místo odhalené hnědé země louku.
Teplota se musí snižovat i na komunikacích
bílý asfalkt,
bílé střechy
zákaz slunečních kolektorů v červnu, červenci a srpnu
přikrývat bílými mplachtami
zdaněním zastavěné plochy domů včetně parkovišť.
Protože posledních 30 let se rozmohly přízemní domy s černými střechami a žaluziemi.

Vsakovací schopnost půdy se zvýší kypřením do hloubky 60 cm. Nikoliv orbou obracením půdy, když má velký povrch a vysušuje se.
A nakonec žížaly to zkypří samy, pokud se neodváží lístí a posečená tráva. Protože žížaly nežerou jehličí. Zřejmě jim vadí i některé postřiky.

krapotkin ( 2. června 2020 14:22 )

Koho zajímá řepka Babišfertu ? Lidi zajímá obilí, aby měli chleba.

dfghjk ( 2. června 2020 13:43 )

Nějak ti uniklo, že těma trubkama už léta žádná voda neteče, stačí se podívat do těch skruží, co jsou tak různě rozesety po polích. Všechny jsou na suchu. Ale i kdyby tam ta voda tekla, bylo by to proto, že ta zhruba metrová vrstva půdy nad těmi trubkami je přesycená vodou a odtéká ta přebytečná. Což se ale neděje. Protože těmi trubkami nic neteče, je prakticky jedno, jestli tam jsou nebo ne, jestli jsou nebo nejsou ještě průchozí, jelikož za poslední léta se do té hloubky žádná voda stejně nedostane. Proto trubky neřeš, tím by se nic nespravilo.

dfghjk ( 2. června 2020 13:32 )

Když poroste teplota, zákonitě budou tát polární ledy, zákonitě se zvýší hladina a plocha moří a zákonitě se zvětší odpařování ze všech vodních ploch. A žeby se snížily srážky? To jako ta odpařená voda zůstane v povětří? Tohle mi hlava nějak nebere, někdo určitě kecá, ale já to nejsem.

Zobrazit celou diskusi