V ohrožení mohou být ti nejsilnější, říká expert. A ukázal na španělskou chřipku

Autor: blv - 
28. ledna 2020
18:04

Koronavirus a španělská chřipka - současnost a nejhorší pandemie v dějinách lidstva. Co mají společného a v čem se liší? V prvním případě se počet obětí zatím pohybuje přes stovku, v roce 1920 jich bylo 50 milionů. „Častěji umírali lidé v plné síle," prozradil Blesk Zprávám lékař a historik lékařství Harald Salfellner. Blesk Zprávy zjištovaly, odkud nejhorší epidemie skutečně přišla, jestli ji úřady záměrně zatajovaly a jakou roli hrála americká armáda. 

„Viry se v různých mutacích stále vrací, bylo to tady už v letech 1957, nebo 1967...“ říká o koronaviru lékař a historik lékařství Harald Salfellner. Původem Rakušan žijící v Praze se zvlášť věnoval Španělské chřipce, která v letech 1918 až 1920 zahubila na celém světě přibližně 50 milionů lidí, a je autorem knihy o této nejhorší pandemii v dějinách lidstva. 

Existuje hned několik bodů, ve kterých můžeme najít shodu: například místo prvotního výskytu, příznaky, nebo to, že ani tehdy lidstvo  nemělo účinný lék. 

Kolem španělské chřipky existuje řada mýtů. Jeden z nich je už samotný název. Onemocnění se nejmenuje podle místa, kde se poprvé objevilo, ale podle země, kde se o ni novináři na začátku zajímali nejvíc. V Madridu totiž onemocněl král Alfonso XIII.  

Umírali lidé v nejlepší věku

Chřipka udeřila v posledním roce světové války, kdy státy byly vyčerpané a lidé měli hlad. Podle nedávného výkladu, který se dostal i do učebnic, tohle bylo ideální prostředí pro šíření španělské chřipky - umírali lidé oslabení a děti. Jenže to není pravda. 

„Ono to vypadá, že to bylo spíš úplně naopak. Podle výzkumů se ukazuje, že častěji umírali lidé v plné síle ve věku 20 až 40 let,“ vyvrací další mýtus Salfellner. Dětská úmrtnost byla podstatně nižší, než u silných jedinců. Tento zdánlivý paradox ma ale podle ně vysvětlení: Nezabíjel samotný virus, ale přehnaná reakce organismus na něj. 

Španělská chřipka v Česku

Pomohla šíření nemoci válečná cenzura, která zakazovala novinářům psát o znepokojivém jevu? „To je také jeden z mýtů, cenzura o španělské chřipce třeba v Rakousku-Uhersku jako taková nebyla. Něco jiného je, že noviny byly plné zpráv o válce a úřady nechtěly ještě víc jitřit atmosféfu. Ale ty články existují,“ vysvětluje Salfellner.

Zranění a nemocní vojáci čekají na převozZranění a nemocní vojáci čekají na převoz | archiv Blesku

V Českých zemích byl dlouho poměrně klid, zdejší nemocnice totiž mnohem víc trápila například epidemie úplavice. Teprve v září 1918 pražské úřady vyjadřují znepokojení nad zvýšeným počtem plicních onemocnění. A také uvádějí jméno první oběti „Španělky,“ jak nemoc důvěrně nazývá dobový tisk - je jí 25letý úředník Egon M. Prorok ze Smíchova. 

Po Praze následují další města: Plzeň, Most, Brno... „V Ervěnicích na Mostecku zavřeli i školu, protože onemocněl poslední ze tří učitelů,“ uvádí historik lékařství. Úřady ruší koncerty, divadelní vystopení a neváhaají ani zapečetit hospodu. Nemocných jsou stovky, ale mrtví se počítají zatím spíš na desítky, ale to se brzy mění

V říjnu 1918, krátce před pádem monarchie, vychází v tisku toto varování: „Doporučuje se: chránit sám sebe vyvarováním se styku s nemocnými chřipkou. Osoby, obzvláště školní děti, které by se necítily dobře, by měly bezpodmínečné zůstat doma, aby virus nešířily dále...“

V říjnu ale pandemie vrcholí - nemocných jsou tisíce. Podle záznamů z pražských nemocnic v každé z nich denně umírá 10 a ž 20 lidí. Pak přichází útlum, jenže španělská chřipka má za sebou jen „první kolo“, do roku 1920 budou ještě čtyři. Harald Salfellner předpokládá, že  na následky Španělské chřipky v Česku zemřelo 44 000 až 75 000 lidí. 

Odkud přišla smrt?

„Bylo to dost možná podobné jako dneska - v posledních měsících 1917 se v Číně objevila nákaza a rychle se šířila. Zahraniční lékaři se snažili pandemii zastavit, ale neměly podporu místních úřadů,“ uvedl Salfellner. Podle něj je ale možný i jiný scénář: Jen o málo později totiž virus chřipky začal zabíjet také ve Spojených státech.

Vojenský táborVojenský tábor | archiv Blesku

V podezření z rozšíření španělské chřipky do Evropy dlouho byli američtí vojáci, kteří sem od roku 1917 připlouvali, aby posílili mocnosti Dohody proti Trojspolku. Jenže nebyli jediní - vedle nich sem připlulo i 140. 000 čínských dělníků. Ti procházeli jen zběžnou zdravotní kontrolou, pokud vůbec nějaká byla.

Dnes to mají infekční onemocnění o dost jednodušší - o jejich šíření se během hodin postará letecká doprava. Tenkrát se mohly přes oceán dostat jedině na lodi. Na palubě Conconady kotvící u kanadského Vancouveru onemocnělo naráz 300 z 3.600 Číňanů na palubě. Ti se do Evropy nedostali, ale tisíce dalších se do vojenských táborů dostaly, mimo jiné do Marseille. V únoru se zde objevují první nemocní, 2. května zdejší nemocnice pro zahraniční dělníky hlásí začátek epidemie.

Tajemství mrtvých vojáků

Přes sto let nebylo jasné, co španělskou chřipku vlastně způsobilo. K objasnění historické záhady napomohla pandemie ptačí chřipky, která propukla v letech 2003 - 2006. Virus se v mutacích vyskytoval už dříve, ale tentokrát vědci  už znali způsob genetické rekonstrukce, tedy mohli  zpětně vystopovat a zjistit, jak se měnil. Mimo jiné je zajímalo, jestli nemá něco společného se španělskou chřipkou.

„Byly to americké archivy, kde se našel genetický materiál vojáků, kteří onemocněli a zemřeli na konci války na španělskou chřipku,“ vysvětlil Blesk Zprávám Harald Salfellner. Virus se podařilo ze vzorků tkáně získat Jefferymu Taubenbergerovi z patologického ústavu amerických ozbrojených sil.  Podařilo se identifikovat osm genů a tři z nich ve vzájemné kombinaci , viru dodaly tak nebezpečné vlastnosti. „Je to stále hypotéza, ale velmi silná,“ řekl Salfellner.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Ladic_pijan ( 28. ledna 2020 20:12 )

S Mírou ne, ten chlastá ještě víc...a navíc mě pak pálí p.r.d.e.l

sorgedoktor ( 28. ledna 2020 19:08 )

Priste bez na kravske dostihy, vse pomalu a s mirou

Ladic_pijan ( 28. ledna 2020 18:54 )

Asi mám ten corona virus. Dal jsem si pár piv Corona a jsem vožralej...

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud