Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

„Marii Terezii jsme učili sprosťárny.“ Michal z komparzu našel v minisérii i chyby

Autor: Vladimír Blažek - 
4. ledna 2020
06:15

Věříte Marii Terezii v televizi? Nový díl minisérie sledovalo 1,5 milionu diváků. A Blesk Zprávy zjišťovaly, jestli si filmaři dobové reálie neupravili. Zeptali jsme se Čechů, kteří hráli v komparzu. A také experta na 18. století. Našli jsme chyby a dozvěděli se i pár intimností o herečce Stefanii Reinspergerové (31). Mimo jiné i to, co dělala v krásných šatech na schodech roudnického zámku.

O Marii Terezii víme asi tolik: měla kypré tvary, byla na chlapy, ve válce s Pruskem přišla o Slezsko a vlastně ji máme rádi, i když byla Habsburk. Na tak výraznou postavu našich dějin to není moc. Seriál České televize naše obzory rozšířil. Jenže nakolik mu můžeme věřit? A jak vypadalo natáčení? Armádou Marie Terezie se u nás zabývá kolem 500 lidí a asi stovku z nich můžete vidět i ve zmíněné minisérii. 

Pro autory byli zkušení komparzisté lepší než výhra v loterii. „Spolupráce byla jednoduchá. Tím, že umíme a máme natrénovaná pořadová cvičení a zacházení se zbraněmi, tak to bylo pro obě strany jednodušší. Než kdyby si najali komparz, který nemá ani páru o tom, jak se obléct do uniformy,“ řekl Blesk Zprávám Václav Karel.

Kousek od Terezína, tedy od pevnosti, která vznikla krátce po sedmileté válce, pochází Michal Adamec. Jeho jednotka sapérů, dnes bychom řekli ženistů, se natáčení účastnila.

Jak jsem točil Marii Terezii

Proč jste se dal na sedmiletou válku?

V Terezíně žijete ve stínu holocaustu (byl zde koncentrační tábor, poz. red.). A my jsme to město chtěli ukázat lidem jinak. Na začátku jsme byli tři, nechali jsme si ušít uniformy, postavili jsme stan a kolemjdoucím vyprávěli o historii.

Kolik by mě stálo vybavení, kdybych se k Vám chtěl přidat?

50 až 60 tisíc. Nejdražší je puška, ta se dá pořídit za dvacet tisíc. Ale my máme výborného puškaře, u kterého rádi dáme o pět tisíc víc, protože to stojí za to. 

Josefínské slavnosti 2019 Josefínské slavnosti 2019 | Roman Gazsi

Jak se Vám točilo s novou Marií Terezií, tedy se Stefanií Reinspergerovou (31)?

Je lidská, vůbec si nehraje na hvězdu. My, vojáci, jsme seděli na schodech roudnického zámku, sedla si mezi nás a bavili jsme se o tom, jak se co řekne česky. 

Co jste ji naučili?

To nemůžu takhle říct, byly to samé sprosťárny. (Marně jsme loudili jaké, pozn. red.)

Točili jste na přelomu jara a léta, tak to bylo docela horko...

Horko bylo šílené. Při natáčení nám štáb nosil vodu, abychom nepadli. Měli jsme na sobě tři vrstvy - košili, vestu a tlustý vlněný kabát. 

Marie Terezie se taky potila?

Určitě, ty šaty totiž byly dobově hodně věrné. Naše holky nad tím skoro slintaly. Bylo to z poctivého materiálu a ve spoustě vrstev, jak to tenkrát bylo. Stefanie tím horkem trpěla určitě víc než my, ale pořád byla veselá. 

Z historického hlediska u Vás seriál prošel?

Určitě, filmaři hodně dali na poradce, a je to vidět. 

Takže jste nenašel chybičky? 

Ale jo, malé. Víte, já jsem stavař, takže si některých věcí všimnu. Třeba v ulicích Vídně není dobová dlažba. Nebo filmařům utekly novodobé sloupky proti parkování. Tenhle problém tenkrát fakt neřešili. A taky v jednom záběru prostitutky pokřikují vulgarismy na Marii Terezii - to by tenkrát možné nebylo, ta úcta k majestátu byla příliš velká.

Myslíte, že budou další díly?

Já v to doufám, ten seriál je dobrý a ta doba si to zaslouží.

Vídeň není Vídeň

S tou dlažbou ve Vídni je to složitějsí. „Tam jsme vůbec netočili, ve skutečnosti ty záběry jsou z Kroměříže,“ řekl Blesk Zprávám historický poradce seriálu Jaroslav Pelíšek. A přidal další lokace, kde seriál vznikal: Český Krumlov, Roudnice nad Labem, brněnský Špilberk a zámek v Jaroslavicích. 

S věrohodností seriálu je spokojený. Režisér i produkce poradcům naslouchala, a jestli byl nějaký problém, tak to byly peníze... Prostě těch vojáků na „place“ mohlo být víc. A potom ho mrzí detaily: „Nemohl jsem být u každého záběru, a tak se stalo, že voják má sumku třeba na jiné straně, než by odpovídalo předpisům,“ prozradil Blesk Zprávám.

Josefínské slavnosti 2019 Josefínské slavnosti 2019 | Roman Gazsi

A další chyba v seriálu? Divoký baron František Trenck se ve skutečnosti ve vídeňském Burgteatru neutkal s generálem Laudonem, ale se setníkem Gosau. 

Generál Laudon, jenž známe z písničky, v které jede skrz vesnici a má bílou čepici, je oblíbenou postavou Jaroslava Pelíška. Na co by se ho zeptal, kdyby mohl? „Jak pracoval s vojáky.“ odpověděl ve stručnosti.

Laudon, na rozdíl od Trencka, nebyl žádný „divočák“, ale profesionální a skoro až nudný voják - ctil disciplínu, dokázal si poradit i s neukázněnými hajduky a pro okolí byl nevýrazný. Na druhé straně na něm vojáci ctili poctivost a osobní příklad - v pokročilém věku, na sklonku života, osobně vedl útok na Bělehrad obsazený Turky.

Kam se vypravit za Marií Terezií

Líbila se vám minisérie Marie Terezie? Můžete si ji připomenout na některých akcích, které spolky vojenské historie pořádají celý rok. Blesk Zprávy se zeptaly, které jsou ty nejlepší.

Václav Karel: Mezi moje nejoblíbenější akce patří bitva u Kolína (U Křečhoře), což byla skutečná bitva rozhodující o budoucnosti nejen Českých zemí, ale v té době i celé monarchie.

Michal Adamec: Za mě to jsou Josefínské slavnosti v říjnu u nás v Terezíně. Máme dvě vystoupení, a to noční má úplně neskutečnou atmosféru.

Jaroslav Pelíšek: Za mě to budou Josefínské slavnosti v Terezíně. Ten rozpočet je tam vidět na každém kroku. A navíc je to v dobových kulisách, to nikde v Evropě neuvidíte. 

Všech našich responentů jsme se zeptali, co by čtenářům Blesku chtěli vzkázat. A odpovědi byly hodně podobné: Je to důležité období našich dějin, ve kterém se formovala moderní česká historie. Vlastně to byla světová válka, která zasáhla Evropu i Ameriku, ale na školách se to málo učí.

ern Trojrohak ( 5. ledna 2020 15:42 )

Bulvár k bulváru - na fakta se nehledí! Nejhorší je bulvární "tvorba paralelní historie na zakázku" a její šíření podložené ignorací historických faktů. Např.:"Divoký baron František Trenck se ve skutečnosti ve vídeňském Burgteatru neutkal s generálem Laudonem, ale se setníkem Gosau". Nebyl to setník ale hejtman u pandurů, nejmenoval se Gosau ale hrabě Gosseau d´Heneff. Nestalo se to na schodišti ale v lóži a ne v roce 1743 ale 27.4.1746. Laudon v té době nebyl generálem. Ani ten Burgteater to nebyl - stalo se to v tehdejším Hoftheatru. A priori nesmysl na nesmysl...a takhle lze rozebírat prakticky vše v celé pohádkové sérii...

pelagie ( 5. ledna 2020 09:07 )

pane moulo, touto větou přispíváte ke každému článku stejným textem....

renan ( 4. ledna 2020 13:21 )

Ta fotka vojáčků, pochodujících pod smaltovanou uliční cedulí, opravdu nemá žádnou chybu

Zobrazit celou diskusi