Josef Lada nemaluje a fandí Spartě. „Mikeš z Číny byl křivý, Švejka hospody sundavají“

Aktualizováno -
7. prosince 2019
14:00
Autor: Vladimír Blažek - 
7. prosince 2019
05:20

Jmenuje se stejně jako děda Josef Lada a spravuje ohromný majetek. V případě obrazů se jedná podle výsledků aukcí o miliony, ale mnohem víc peněz se točí v autorských právech. Umí vnuk slavného malíře kreslit? Poslal Mikeše do Číny? Má mluvícího kocoura? Co bude se Švejkem po roce 2027? Blesk Zprávy se na všechny tyhle otázky zeptaly. 

Na začátek jsme si panem Josefem Ladou dali zahřívací kolo, takový minirozhovor, abychom prolomili ledy:

Umíte malovat?

Ne. Zkoušel jsem to a nerad na to vzpomínám.

Máte černého mluvícího kocourka Mikeše?

Měli jsme zrzavého Láďu (†14), ale už umřel. A ke konci už ani nemluvil.

Oblíbená hudba?

Led Zeppelin a Black Sabbath.

Oblíbený malíř?

Pieter Brueghel a Hieronymus Bosch.

Jak trávíte volný čas?

Chodím na fotbal.

A jak trávíte volný čas doma?

Koukám na fotbal.

Váš klub?

Sparta!

A teď už přišel čas na podrobnější rozhovor. 

Správce autorských práv - to zní strašně fajn. Skoro jako rentiér. Prostě jste doma a spravujete. Ale když jsem vás uháněl kvůli rozhovoru, tak mi přišlo, že jste docela vytížený. Jak to je? 

Jako OSVČ si tu pracovní dobu určuji sám. Ale tím dílem se zabývám v podstatě každý den. A v dnešní době to obnáší především vyřizování mailů. Ještě před pár lety připadal jeden mail na deset telefonátů. Moji synové se mi za to smějí, ale já ty telefony mám strašně rád, protože se to vyřídí rovnou. Zatímco s těmi maily to musíte přečíst, zaznamenat, odepsat…

Pak máte radost, že se vám to povedlo. A on vám za dvě minuty někdo odepíše. Mailová korespondence je teď nejčastější. Vyřizují se tím návrhy smluv, možnosti užití díla nebo různé akce.

Teď před Vánoci je toho víc?

Určitě. U mě přes autorská práva i u synů, kteří provozují e-shop, je toho opravdu hodně. Po letních prázdninách to prostě vypukne. A ten listopad, prosinec je trošku peklo. 

Zmínili jsme techniku. Vy máte na internetových stránkách  jenom pevnou linku. Nepoužíváte mobil?

Mobil používám, ale jen v rámci rodiny. 

Máte obavu, že by vás lidi otravovali?

To snad ani ne, ale já jsem z drtivé většiny k zastižení doma - buď na mailu nebo na pevné lince. Takže, když někdo něco chce, tak to vyřídím promptně. Pokud jsem někde mimo, třeba na fotbale, tak to stejně nevyřídím. Kdybych během toho utkání dostal tři telefonáty, tak stejně třikrát řeknu: zavolejte mi zítra. 

Josef Lada s dcerou Alenou, v pozadí HrusiceJosef Lada s dcerou Alenou, v pozadí Hrusice | Památník Josefa Lady

Takže to není tak, že byste byl odpůrcem nových technologií?

To vůbec ne. Synové mi jednou za pár let doporučí další mobil. Já z toho pak využiji asi pět procent. Ale ty SMS zprávy jsou fajn.  

Obrázky s podpisem Josefa Lady se prodávají za docela zajímavé částky. Napadalo vás někdy, že byste taky něco namaloval?

Ne, to mě fakt nenapadlo. 

Vy nemalujete?

Ne, vzhledem ke své zkušenosti radši nemaluji. Ale v hodinách výtvarné výchovy jsem musel. Na gymplu jsem se těšil, že tam budou různé volitelné předměty a kroužky... jako třeba psaní na stoji nebo sborový zpěv. A tam mě hned na začátku zase šoupli do výtvarného kroužku. Tam jsem potom přetrpěl rok nebo dva. A potom jsem se naštěstí uklidil do chemických praktik. A tam to bylo skvělý, protože se tam dělaly pokusy a známkovalo se podle úpravy sešitu. Akorát spolužák měl smůlu, protože mu ten sešit při pokusech shořel.

Obraz Josefa Lady s rodným domkemObraz Josefa Lady s rodným domkem | Josef Lada

A máte nějaké jiné umělecké sklony? 

Kdepak, já jsem akorát sportovní fanda a občas si ještě kopnu do balonu se svými stejně starými, postiženými spoluhráči. No, a pak jsem fanda rockové muziky - a to je moje výplň volného času. 

Oblíbený tým?

Celoživotně Sparta, i když teď prožíváme těžké chvíle. Náš hlavní konkurent je na tom o hodně lépe. 

Kolegyně editorka je slávistka. Už v druhé generaci. 

Jo, v poslední době se vyrojilo hodně slávistů. To byste ani neřekl, kolik jich najednou je. Ale musím uznat, že Slávie dneska hraje slušný fotbal i na mezinárodní úrovni. Jestli ovšem je kolegyně slávistka v druhé generaci, tak to nebude žádná fotbalová rychlokvaška.

Ale od fotbalu zpátky k práci. Setkáváte s padělky? Ta prostá kresba k tomu svádí.

Určitě, každý rok minimálně dva vidím. On si totiž každý myslí, že to je strašně jednoduché. A přitom to jednoduché vůbec není. Oni si ti padělatelé většinou vyberou nějaký známý obraz, ale to se dá potom snadno dohledat, že takové dílo už existuje. A taky to snadno zkazí tím, že to podepíší. Padělatel udělá nějakou krajinku, pak to signuje „Jos. Lada 1942“ a to se mu nepovede ještě víc.

Obracejí se na vás lidi, abyste jim určil originalitu?

Několikrát do roka. Naštěstí díky e-mailu se s tím ten chudák nemusí harcovat až do Prahy a vy mu můžete napsat, že se o originální dílo rozhodně nejedná. Ale jsou hraniční případy a pak říkám, že nejsem kunsthistorik, i když jsem díky rodině viděl těch obrazů velké množství. A pak říkám: Podle mého názoru...

Může se ještě dneska stát, že se objeví obrázek, který je pravý a nikdo ho nezná? 

Pravidelně! Děda hlavně ve čtyřicátých letech maloval obrazy pro obživu, protože byl na indexu (nacistické cenzuře vadil Švejk, pozn. red.). Takže jeho dílo je rozšířené po galeriích i po soukromých sbírkách. Stává se, že díky monografiím víme, že to dílo existuje, ale nikdy jsem ho neviděl a pak se objeví na aukci. 

Hrusická hospodaHrusická hospoda | Blesk/Tonda Tran

Setkáváte se s padělky Ladovy značky u zboží? 

Ano, setkávám, třeba teď jsme našli na tom čínském serveru Aliexpress, že tam nabízejí polštářky s motivy Josefa Lady. Byly za 5,5 dolaru - tuším (zhruba 130 korun, pozn. red.). Takže to v nejbližších dnech půjdu řešit. Ale je to Čína... Pokud je to v České republice, tak je to velmi snadno řešitelné. 

A stává se vám to u nás často?

Často naštěstí ne. To dílo Josefa Lady je docela v povědomí - stejně jako to, že existují autorská práva. Ale hodně se to stává se Švejkem. Já mám dlouhodobou smlouvu s řetězcem Švejk restaurant, to jsou Plzeňáci. A někdo věci neznalý si Švejka dá na svoji provozovnu. A my se pak nějak dohodneme na odškodnění a Švejk je sundán. 

Přimhouříte někdy oko?

To je případ od případu. Někdy stačí zavolat, otcovsky jim to vysvětlit a oni to stáhnou. Občas to dobré slovo funguje. Ale když je to v nějakém větším množství, tak se to potom musí řešit oficiální cestou. 

Osobní předměty Josefa LadyOsobní předměty Josefa Lady | Blesk/Antonín Tran

Já jsem trochu prolustroval, co nabízíte na e-shopu. A všechno je to dělané v Česku, vy máte něco proti Číně? 

My jsme třeba plyšového Mikeše na začátku nechali dělat v cizině, ale vypadal trochu jako puma. A co se týká hrnků, tak plecháčky jsou doménou mých synů. Nejdřív jsme je objednávali v Číně. Jenže oni vám přivezou kamion a 40 procent hrnků je vadných - byly křivé, nebo měly špatné kresby. Zásilku vrátíte a oni vám pošlou další a vadných je 20 procent.

Spočítal jsem to správně, že v roce 2027 vyprší lhůta autorských práv? Co bude potom? 

Ano, to nastane 31. prosince 2027. Pak s tím odkazem bude možné volně nakládat. Potom si kdokoliv může vytisknout Mikeše. Ale bude tady jedna věc, kterou my si jako rodina ohlídáme. My totiž máme podklady. A ty budeme poskytovat, aby ty obrázky byly kvalitní. 

Josef Lada, vnukJosef Lada, vnuk | Martin Přibyl

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud