Čtyři a půl roku. Přesně tak dlouho trvalo restaurátorskému týmu pod vedením akademického malíře Petra Kadlece, než se památný obraz na Petříně dostal do žádoucího stavu. Práce pod záštitou Muzea hlavního města Prahy začala rozsáhlými průzkumy, aby se zjistilo, co všechno je zapotřebí udělat. „Hrozilo, že by mohlo zkolabovat plátno, což by byla velká škoda,“ uvedl restaurátor.

Pro výstavu roku 1891

Diorama zachycující bitvu studentů a profesorů z jezuitské koleje se švédskou armádou na Karlově mostě vzniklo pro věhlasnou Zemskou jubilejní výstavu roku 1891. Autory jsou bratři Karel a Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk a Karel Štapfer. Pro účely vystavování dioramatu vznikl pavilon Klubu českých turistů coby dočasná stavba, která napodobovala gotický hrad a která se celá po ukončení výstavy přestěhovala na Petřín, kde stojí dodnes.

Lidé tehdy na tento kopec chodili jako do kina. Sedali si a sledovali imitaci vstupu na Karlův most směrem od Starého Města, která byla zakončena právě popisovaným výtvarným dílem. Tehdy na místě byla dokonce i simulace dlažby historického přemostění, která celkový dojem ještě umocňovala - tento aspekt celé expozice se bude pražské muzeum snažit do budoucna také obnovit. Ze tmy pak kdysi lidé pozorovali diorama, které osvětloval denní svit skrz střešní okna. „Byl to na tu dobu Disneyland. Lidé šli do starého hradu, překvapilo je, jak ze tmy obraz vyniká,“ sdělil Petr Kadlec.

Video
délka: 03:02.07

Akademický malíř Petr Kadlec o restaurování dioramatu na Petříně. Daniel Vitouš

Předchozí zásahy

Není to poprvé, co se odborníci rozhodli dílo restaurovat, ne vždy však bohužel šlo o odborné zásahy. Podle Muzea hlavního města Prahy o těchto událostech existují záznamy z let 1911, 1926, 1934-1935, 1965 a 1971. Roku 1975 pak proběhla generální rekonstrukce celého pavilonu, poslední restaurátorské zásahy proběhly roku 1990.

„Na obraze byla spousta nečistot a dalších drobností. Nebe bylo v minulosti minimálně třikrát kompletně přetřené, navíc ne uměleckými malíři, ale malíři pokojů. Některé budovy na obraze ztratily věžičky, protože nebyl čas. Věže jsme postupně odkrývali, to byla nejhorší práce. Dále byl obraz zasažen celkem 94 průhozy mincí. To byla nejnáročnější scelovací akce,“ popsal k restaurování akademický malíř. Akce vyšla celkem na 1,8 milionu korun.

Bludiště dílo „spolklo“

Obraz je pro muzeum i pro restaurátory významný svou dobovou výpovědní hodnotou. Autoři na konci 19. století na něm vykreslují Prahu z poloviny 17. století. „Ostatní lidé na něj trošičku zapomínají. Je zde zaznamenán hrdinský čin Pražanů, kteří zastavili švédské hordy, které vyplenily celé Hradčany a Malou Stranu. Byli ochotni obětovat život, aby zabránili průchodu,“ popsal Petr Kadlec.

Zrcadlové bludiště, které se v pavilonu dnes nachází, nebylo od začátku součástí tohoto místa. Nyní je však pod náporem turistů právě tato část, ve které se lidé posmívají karikaturám vlastního odrazu, a na diorama se zapomíná. „Na Google místo najdete mezi atrakcemi. Atrakce jsou pro nás zrcadla, ale obraz za ta léta vymizel, což nás jako skupinu restaurátorů trochu mrzí. Ale je to tak, je uspěchaná doba, spíš se hledají atrakce než poučení,“ uzavřel akademický malíř.

Fotogalerie
15 fotografií