7°C
V Česku „frčí“ férová káva i bavlna. Průzkum: V obchodech víc řešíme původ zboží
Češi čím dál častěji volí potraviny, u kterých mají jistotu, že jejich koupí přispějí k férovému ohodnocení afrických, asijských a jihoamerických farmářů. Jde o produkty s certifikací fairtrade, která zaručuje, že nikdo při jejich vzniku nebyl vykořisťován. Vyplývá to z výzkumu neziskové organizace Fairtrade ČR a Slovensko. Špatné výdělky stále patří k vážným problémům farmářů třetího světa, někteří musí žít i s méně jak 40 korunami na den.
„Český trh s fairtradovým zbožím a surovinami je dynamický, prodeje klíčových surovin rostou už několik let po sobě o desítky či dokonce stovky procent. Důvodem je hlavně to, že vyšší zájem o udržitelnou spotřebu u nás ve srovnání se západní Evropou přišel později a prostor pro růst je stále velký,“ komentovala výsledky Hana Malíková, ředitelka organizace.
Nejoblíbenější surovinou se známkou fairtrade, kterou Češi v roce 2018 kupovali, byla káva. Prodalo se jí 714 tun, meziročně o 37 procent více. Z toho by bylo možné připravit přes 81 milionů šálků espressa, v přepočtu necelých osm šálků na každého Čecha. Při porovnání s celkovou spotřebou kávy v Česku – podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dva kilogramy na osobu – tvořila fairtrade káva dvě procenta.
Vyskočil i prodej fairtrade kakaa, v roce 2018 se ho prodalo o 155 procent více než v roce 2017. Šlo především o kakao obsažené v čokoládě a z ní vyrobené cukrovinky. U toho pomohl fakt, že certifikovaná čokoláda se dostala prakticky do všech větších českých supermarketů.
Skokanem roku je ale fairtrade bavlna. Neprodalo se jí tolik, pouze 217 tun, ovšem jde o 317procentní nárůst. Následně rostly prodeje fairtrade čaje (o 214 procent) a fairtrade třtinového cukru (o 24 procent).
Potraviny ze šetrných plantáží
Značka fairtrade by se dala přirovnat k certifikaci bio. Pokud je jí výrobek označený, dává lidem jistotu, že dodržuje určité standardy. Zatímco u bio je to pěstování bez pesticidů, u fairtrade udržitelnost výroby. To znamená, při produkci plodin byla dodržená sociální, ekonomická a jistá ekologická kritéria.
Zjednodušeně řečeno -zákazník se může spolehnout, že farmář, který v Jižní Americe vypěstoval banány prodávané v českých supermarketech, dostal za svou pláci řádně zaplaceno.
Špatné podmínky výroby totiž zůstávají ve třetím světě vážným problémem. Certifikát fairtrade z toho důvodu řeší převážně plodiny vypěstované v těchto zemích, na plantážích – zmíněné banány, kávu, čaj apod.
„Banánový průmysl se vyznačuje katastrofálními pracovními podmínkami. Pracovní doba běžně přesahuje 12 hodin, přesčasy nebývají proplaceny a mzda jen málokdy převýší minimální mzdu,“ uvádí organizace jeden z důvodů, proč je třeba situaci řešit. „Ceny banánů extrémně stlačují supermarkety. Tlačí na velké banánové firmy, ty dále na majitele plantáží a ti na samotné zaměstnance,“ pokračuje.
Nejde jenom o mzdu, ale i o pesticidy
Nejde navíc jen o mzdu, ale pracovní prostředí jako takové. „Při pěstování se využívá velké množství pesticidů, které kontaminují půdu i vodní zdroje. Lidé tak často nemají přístup k pitné vodě, mají kožní a oční problémy, trpí psychickými onemocněními a rakovinou,“ popisuje dále organizace.
Právě proto existuje takzvaný fairtrade příplatek, který člověk zaplatí pokaždé, když si koupí produkt s certifikátem fairtrade. „Ten slouží k investicím do rozvoje, do zvyšování efektivity a kvality produkce, ale také do nezbytné infrastruktury, která slouží nejen samotným pěstitelům, ale celé jejich komunitě. Jedná se například o budování zdrojů nezávadné pitné vody, zdravotnických zařízení, škol a další,“ vysvětluje Malíková.
Díky tomu, že se prodej fairtrade potravin v Česku zvětšil, se zvětšil i fairtrade příplatek, kterým Češi přispěli farmářům v Asii, Africe a Jižní Americe. V roce 2018 činil 13,6 milionů korun, což je o dvě třetiny více než v roce 2017. Podíl na tom měl fakt, že čím dál více Čechů ví, co to vůbec fairtrade je – o známce má povědomí 59 procent obyvatel, přičemž 32 procent dokáže certifikát popsat, zjistil výzkum. Účastnilo se jej 1021 osob starších 15 let a provedla jej společnost Median.
Důvod ke zdražování?
S rozmachem fairtrade ve světě i v Česku se ale objevuje i jeho kritika. Nejčastěji je zmiňovaná vysoká cena výrobků a objevily se i případy, kdy řetězce fairtrade produkty cíleně zdražovaly nad potřebný rámec.
Jak například popsal deník The Wall Street Journal, anglický řetězec Sainsburry byl v minulosti „načapán“, jak certifikované banány prodával za čtyřnásobně vyšší cenu než jiný řetězec, který nabízel ty samé. Stalo se tak ale před více než deseti lety a dnes by k podobným problémům docházet nemělo.
Také jsou někdy fairtrade výrobky kritizovány za to, že mají narušovat přirozené zákonitosti tržního hospodářství, ve kterém je cena výsledkem poptávky a nabídky, nebo že udržují při životě nekonkurence schopné farmáře. Na to obhájci certifikátů říkají, že malí pěstitelé třetích zemí potřebují někoho, kdo bude hájit jejich zájmy, jelikož jsou již od dob kolonialismu v nevýhodné pozici.
Témata:
Související
