České jídelny a fast foody plýtvají. Ročně vyhodí až neuvěřitelných 27 tisíc tun jídla

Podle výzkumu drtivá většina zbytků vzniká v kuchyni během přípravy. Je to až 56 procent z celkového vyprodukovaného odpadu. Nejčastěji jde o košťály, slupky nebo odřezky z ovoce a zeleniny, na které nemají kuchaři rychlé využití a tak je vyhodí. Zákazníci jsou odpovědní za 14 až 30 procent vyhozených potravin.

Data ukazují, že na každý kilogram surovin, které podniky nakoupí, přijde na zmar 111 gramů, tedy něco málo přes desetinu. Z toho lze odhadnout, že ročně jídelny a restaurace s rychlým občerstvením vyprodukují 27 tisíc tun potravinového odpadu a ztrát, přičemž mnohem více ho vzniká ve fast foodech (18 338 tun) oproti závodním jídelnám (8 473 tun).

S kulomety proti skautům: „Klid, soudruzi, neprasečte,“ věta, která zastavila krveprolití

Potravinový odpad je definován jako části jídla, které zpravidla není možné dále  zpracovat nebo k tomu nejsou určeny. Označují se tak například kosti, zbytky od zákazníků nebo slupky. Oproti tomu potravinová ztráta jsou potraviny, které by bylo možné ještě sníst a mohly by putovat třeba do potravinové banky.

Zatímco nějaký odpad bude vznikat vždy, cílem je především snížit ztráty. „Z měření také vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den a provozovnu,“ uvedla manažerka projektu Lenka Hebáková.

Restaurace dostanou manuál

Zkoumání trvalo 63 dní ve 12 provozovnách 3 řetězců. Výzkumníci u toho zanalyzovali necelé tři tuny jídla a pití určeného na vyhození. Často se museli přímo hrabat v koších. Všechny podniky během té doby připravily 37,4 tun pokrmů, které přišlo sníst přes 74 tisíc zákazníků.

Jde o první výzkum svého druhu, který v Česku vznikl. Dosud se analýzy zaměřovaly na supermarkety, školní jídelny nebo klasické restaurace. Realizace proběhla pod taktovkou projektu Redukce potravin (RedPot), který financuje Technologická agentura České republiky (TAČR) a podílejí se na něm Technologické centrum Akademie věd ČR, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, společnost Median a iniciativa Zachraň jídlo.

Takhle se plýtvá jídlem v Česku: Tuny okurek skončily na hnoji. Rozežranost nebo lenost?

Cílem celého projektu je vyzvat českou společnost a především stravovací zařízení, aby odpovědněji manipulovaly s jídlem a snažily se předcházet vzniku odpadu při vaření. Přebytečné porce a nezpracované potraviny by pak měly putovat na místa, kde je využijí další lidé, ne do popelnice. RedPot chce za tímto účelem sestavit pro restaurace příručku.

Vyhazování jídla nevnímají Češi jako problém

Debata se točí i kolem jídelního plýtvání v domácnostech. Podle červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nejčastější důvod, proč Češi jídlo vyhazují, je jednoduše proto, že na něj už nemají chuť nebo ho mají moc. Že je to problém, vědí, ale žádné kroky k tomu nepodnikají.

Důvod, proč by chtěli omezit vyhazování jídla, pak není ekologický ani společenský, ale kvůli úspoře peněz. Zároveň si téměř polovina Čechů myslí, že pokud by se snažili, plýtvání by se jim podařilo snížit. Ovšem vnímají, že existují důležitější problémy, kterým se věnovat.

Omezení plýtvání jídla v domácnostech chce řešit například organizace Greenpeace. Spustila projekt Máš na míň, v rámci kterého chce upozorňovat, že přísloví „méně je někdy více“ platí i u potravin. Plánuje rovněž provádět osvětu v oblasti ekologické stopy jídla.