Zamořená jablka a citrusy po celé EU: Obsahují pesticidy, které mohou poškodit mozek
Zhruba každý čtvrtý citrus a každé desáté jablko v EU obsahují zbytky pesticidu chlorpyrifosu, se kterým se pojí vážné zdravotní problémy včetně poškozování mozku dětí a hormonální nerovnováhy. Informuje o tom organizace Pesticide Action Network (PAN), podle které to ukazuje míru kontaminace naší stravy nebezpečnými látkami. Pesticid považuje za zdraví ohrožující a vyzývá evropské politiky, aby jej zakázali. Ti jsou tomu nakloněni.
Pokud si pravidelně pochutnáváte na citrusech, pak můžete mít dle zjištění PAN jistotu, že s tím přijímáte i rezidua chlorpyrifosu. Byl objeven v každém třetím grepu a citrónu a každém čtvrtém pomeranči a mandarince. Nevyhnete se mu však ani u dalšího ovoce, zejména banánů, jablek, hrušek a broskví. U nich se statisticky objevoval mezi 5 a 10 procenty.
Toto ovoce pocházelo z celého světa, všechno ale bylo testováno v Evropské unii, tudíž mohlo se dostat na české talíře. Z analýzy například vyplynulo, že nejzamořenější jablka pochází z Polska. A kde jejich vzorky skupina odebrala? Ano, v Česku. Češi tedy oficiálně konzumují jablka zamořená chlorpyrifosem.
Jinak se jako nejproblematičtější ukázaly hrušky z Itálie, banány z Ekvádoru, grepy z Číny, citróny z Turecka, pomeranče z Egypta a mandarinky z Maroka.
Postřik na obilí i řepku
Chlorpyrifos patří mezi 15 nejčastěji nacházených látek v nezpracovaných potravinách v Evropě. Podle Integrovaného registru znečištění (IRZ) ministerstva zemědělství jde o neurotoxický pesticid účinný proti komárům a parazitům, kteří útočí na dobytek, tedy klíšťata, vši, ovády, masařky nebo mšice.
V Česku je používán nejčastěji na ochranu rostlin proti škůdcům (mandelinka bramborová, hrbáč osení apod.). Aplikuje se ovoce, obiloviny nebo třeba řepku. To je rozdíl oproti USA, kde se využívá zejména k ošetření kukuřice a bavlny.
„Chlorpyrifos se uvolňuje do prostředí hlavně při jeho aplikaci jako insekticidu. Dochází ke kontaminaci ovzduší a půdy, splachem z ošetřených ploch jsou kontaminovány i vody. Může také vstupovat do prostředí odpařováním nebo uvolňováním z odpadů s obsahem chlorpyrifosu,“ uvádí IRZ, jak se látka ocitá v přírodě. V půdě obvykle setrvává až 120 dní.
Evropu téměř jistě čeká zákaz
Podobných pesticidů existuje celá řada, proč bychom tedy měli řešit zrovna chlorpyrifos? Protože panují silná podezření, není zdravotně nezávadný. Jelikož hmyzu ničí nervové buňky, může je ničit i lidem, kteří s ním přijdou do kontaktu. Nejohroženější jsou děti, jejichž nervový systém je teprve ve vývinu a vysoká míra látky jim může poškodit mozek, uvádí PAN.
Mezi další rizika, která skupina popisuje a která potvrzuje i organizace Health and Environment Alliance (HEAL), patří snižování IQ, ztráta paměti, autismus nebo Parkinsonova choroba. České sdružení Arnika ještě dodává hormonální nerovnováhu.
Toto jsou podle PAN důvody, proč by pesticid měl být minimálně v EU zakázán. Evropští úředníci se mu naposledy věnovali v roce 2006, příští rok v lednu mají vydat verdikt, zda v používání pokračovat. PAN říká, že od té doby přibyly nové důkazy o jeho nebezpečnosti vůči lidem. Tvrdí také, že původní povolení vycházelo z pouhé jediné studie, kterou si měli zadat přímo zemědělci z oboru.
Ačkoli zatím neexistuje oficiální stanovisko, vypadá to, že přání skupiny bude vyslyšeno. Látku kvůli lednovému hodnocení analyzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) a již informovala, že povolení zřejmě nevydá. „Neexistuje žádné bezpečné minimální množství pro děti,“ oznámil úřad, za což se mu dostalo pochvaly od amerických environmentalistů. V USA totiž látka naopak dostala před dvěma týdny zelenou.
Než něco plácnete, ověřte si fakta. Průměrná délka dožití se v ČR zvýšila od r. 1989 do r. 2019 o 7 let. Naopak mezi lety 1959 až 1989 se délka dožití téměř neměnila, v určitém období dokonce klesla. Samozřejmě k tomu přispěla i vzrůstající úroveň zdravotnictví, ale dělat si iluze, že byly za socíku potraviny zdravější je komické. Naopak. Nekontrolovaně se hnojilo hnojivy s vysokým obsahem dusičnanů a dusitanů, insekticidy a herbicidy jako DDT a Roundup a jiné, se používaly nekontrolovaně po desetiletí a paradoxně se jejich nadužívání projevuje dnes, kdy je jimi půda promořená a ustupuje se od nich. Drůbež a dobytek byl již tenkrát nacpáván hormony a antibiotiky. Takže hovořit o zdravé stravě za socíku je pošetilé. Odkaz jejich hospodaření si neseme dodnes. Jediné, co se nedá zemědělství za socíku upřít je fakt, že fungovalo. Sice neekonomicky, s relativně malými výnosy, ale na obrovských plochách, což tento fakt do určité míry kompenzovalo. Je škoda, že se zemědělské pozemky rozprodaly, nebo vrátily v restitucích a výhoda velkoplošného hospodaření se vytratila. Mnohem účinnější by bylo, kdyby jeho velká část zůstala v rukou státu, restituenti by se vyplatili a hospodařilo se na nich s využitím dnešních znalostí a technologických možností. Drsný fakt kolektivizace a zabavování polností kulakům a drobným zemědělcům by se tak stal alespoň dnes přínosem pro celou společnost, protože drtivá většina jejich potomků by už stejně nehospodařila, ale uvítala by finanční refundace. To se opravdu nepodařilo a naše země tím trpí dodnes. A aby toho nebylo málo, dorážejí nás nesmyslné regulace a kvóty nařízené EU a nemám teď na mysli imigranty.