8°C
Jana porazila smrtící anorexii. Jiní takové štěstí nemají, říká lékařka
Jana (21) nedávno vyhrála boj s jednou z nejzákeřnějších psychických nemocí - anorexií. Když na tom byla nejhůř, vážila pouhých 24 kilogramů. Měla velké štěstí, protože až 5 % pacientů na následky nemoci umírá. Jak se Jana svěřila Blesk Zprávám, i jí později došlo, že mohla ve spánku kdykoliv zemřít. Podle Hany Papežové, vedoucí lékařky Centra poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, je v boji proti anorexii nebo i bulimii důležitá prevence a boj s moderními spouštěči choroby, jako jsou např. sociální sítě. Zároveň varovala, že poruchy příjmu potravy se mohou týkat i tří generací v jedné rodině.
Jana momentálně váží 60 kilo. Ještě vloni v lednu ale měla 24 kilogramů a stála na prahu smrti. I v tak kritické chvíli odmítala jít k lékaři. Její matka ale zareagovala včas. Křehká dívka, kterou ničila mentální anorexie, upadla do kómatu, ve kterém byla tři neděle, a lékaři se obávali, že nepřežije.
Mladá žena ale měla štěstí. Svůj boj vyhrála. Nyní si ale uvědomuje, že to tak nemuselo být. „Až teď mi dochází, že jsem mohla kdykoli ve spánku zemřít. To, že vydrželo moje tělo 24 kilo, neznamená, že tělo někoho jiného vydrží. Nevíte, kdy večer usnete a ráno už se neprobudíte,“ svěřila se Jana Blesk Zprávám.
Jen tak trochu zhubnout?
Příčiny vzniku některé z poruchy příjmu potravy (PPP) nejsou stále objasněné, ale naprostá většina teorií je založena na biopsychosociálním pojetí. Základem patologického chování mohou být problematické rané vztahy s nejbližšími osobami, především s matkou. I Jana přiznala, že spouštěčů její nemoci bylo několik, i když to byl spíše problematický vztah s otcem, s matkou vycházela dobře.
Zároveň připustila, že i na ni útočily i další okolnosti, se kterými teď odborníci v souvislosti s poruchami příjmu potravy bojují - sociální sítě a média.
„Všude se psalo ‚nejezte pečivo, sacharidy, tuky‘. A já jsem si na začátku prostě řekla, že trochu zhubnu. Do té doby pro mě nebyl problém sníst svíčkovou se šesti a navrch tabulku čokolády. Nebyla jsem tlustá, takže stačilo z jídelníčku vysadit pár položek a zhubla jsem. A samozřejmě se mi to zalíbilo,“ popsala nenápadnou a zrádnou cestu k anorexii Jana.
Pak už to šlo rychle. Jana si začala hledat a zkoušet různé diety, když se dočetla, že by se nemělo jíst pečivo, vyškrtla ho z jídelníčku, nejedla po 18. hodině, zkoumala kalorické hodnoty potravin. Všemu přispívaly titulky v médiích. „Stačí, když si otevřete internet, a už tam na vás vyskakuje ‚zhubněte za týden do plavek‘ atd.,“ dodává Jana.
Negativní spouštěče: Sociální sítě
Profesorka Hana Papežová přiznává, že největším nepřítelem v boji s poruchami příjmu potravy jsou právě sociální sítě.
„Když jsem začínala, tak jsme stačili sociální sítě monitorovat, sledovat, co pacientky píší, ale dneska to nestíháme. Pacientky nám občas samy ukáží, co tam sledují. Víme, že vše je v dnešní době proanorektické, ale v poslední době je to stále více a více škodlivé,“ varuje Papežová.
Podle ní jsou „lajky“ na sociálních sítích měřítkem úspěšnosti a mladí lidé tak mají problém se sebehodnocením a sebepřijetím. Navíc nahrazují normální vztahy virtuálními.
Až 5 procent pacientů umírá
Podle Hany Papežové jsou poruchy příjmu potravy život ohrožující onemocnění. Celý problém může být dlouho skrývaný, okolí a blízcí si dlouho nemusí všimnout nebezpečí. Nemocní jsou ohroženi nejen psychicky, ale i somaticky. Až 5 % pacientů s anorexií na následky nemoci umírá, pacientkám hrozí kardiovaskulární selhání. U obou typů onemocnění je výrazně častější nebezpečí sebevražedného chování. Léčba je obtížná a vyžaduje kombinaci lékařskou, psychologickou a sociální podporu okolí. Zásadní roli hraje rodina.
„Stává se nám, že vidíme druhou, nebo i třetí generaci, která trpí poruchami příjmu potravy. Takže je dobré nepodceňovat fakt, že pokud má problémy s příjmem potravy matka, je to riziko i pro dceru - jak výchovné tak i genetické,“ upozornila Papežová.
Zároveň je podle ní dobré rozšiřovat celkovou informovanost veřejnosti o těchto nemocích a zejména prevenci.
„Je dobré zaměřovat se zejména na zdravý životní styl - naučit se identifikovat problémy a zvládat je, podporovat zdravé sebevědomí a zdravý vývoj dětí a zejména je vést k tomu, aby nepodléhaly všemu, co vidí ve virtuálním světě,“ vysvětluje lékařka.
Jak bojovat proti poruchám příjmu potravy? Podívejte se na rozhovor s lékařkou:
K seznámení s problematikou tohoto onemocnění lze využít 9 pravd o poruchách příjmu potravy (PPP):
- Mnoho lidí s PPP může vypadat dobře i přes extrémně vážné onemocnění.
- Rodiny za onemocnění nenesou vinu, mohou být nejlepším spojencem pacientek i zdravotníků.
- Diagnóza PPP je zdravotní krizí, která poškozuje osobní i rodinné vztahy.
- PPP nejsou výsledkem volby, ale představují vážnou, biologicky ovlivněnou nemoc.
- PPP postihují v současnosti lidi všech věkových kategorií, etnicit, tělesných tvarů a váhy, sexuálních orientací a socioekonomických úrovní.
- U PPP narůstá riziko sebevražd i zdravotních komplikací.
- Geny a prostředí hrají důležité role v rozvoji PPP.
- Geny samotné však neodhalí, kdo PPP onemocní.
- Úplné uzdravení je možné. Proto jsou včasné rozpoznání a intervence velmi důležité.
- Čeští odborníci přidávají desátou pravdu: Nespokojenost s vlastním tělem souvisí často s nespokojeností se sebou, nízkým sebevědomím i porušeným vnímáním vlastního těla, prožívaným stresem a rizikem pro vznik PPP.
