Sama prožila znásilnění, teď točí zpovědi obětí. Veronika: „Češi nechtějí přiznat realitu“

„Zažila jsem znásilnění, časté nucení do věcí, které mi nebyly příjemné, obtěžování na ulici, posměšky,“ popsala mladá dokumentaristka Blesk Zprávám s tím, že jen kvůli tomu ale projekt „Nemlčíme“ nezaložila.

„Chtěla jsem, aby lidé měli šanci vidět a slyšet oběti, aby si představili jejich příběhy a aby zjistili, jaké to může na člověku zanechat následky. Forma videí mi přijde nejúdernější,“ vysvětlila Veronika.

Posměšky ke kampani „MeToo“

Všímala si i negativních reakcí na kampaň „MeToo“, v rámci níž lidé sdíleli své nepříjemné zkušenosti s obtěžováním a znásilněním na sociálních sítích. „Všímala jsem si posměšků, zlehčování a hlavně nepochopení celé kampaně. Mám potřebu vybudovat něco, co tu zůstane a někomu pomůže,“ uvedla Veronika a dodala, že kampaň zůstala v Česku nepochopená.

„Hodně mužů kampaň bralo tak, že už není možné podržet ženám dveře. Tak to ale není. Vnímám to tak, že její účel byl upozornit na četnost sexuálního násilí. To se stalo, ale v Česku si lidé ani na chvíli nechtěli připustit, že je toho opravdu tolik, a raději to obrátili ve výmysl a posměšky,“ popsala aktivistka.

Zlehčování sexuálního násilí od politiků

Podle Veroniky je přirozené, že se oběti bojí hovořit o svých zkušenostech, protože jsme zvyklí, že o bolestivých věcech se nemluví a násilí je tabu.

„Pokud bych já sama nenarazila na dobrou pomoc ve svém okolí, také bych pravděpodobně mlčela. Bohužel ten strach podporují ti ‚vyšší' jako politici, kteří obtěžování a násilí často zlehčují, vysmívají se mu. V pořadech se často zlehčuje. Když na to potom kouká nějaká oběť, co se jí asi honí hlavou?“ ptá se mladá žena.

Podle ní jde tak o začarovaný koloběh, v kterém se společnost motá. „Pokud stále budeme tolerovat výsměch a zlehčování sexuálního násilí, tak se nikam neposuneme,“ dodala.

Rána pro hnutí MeToo. Ministr obviněný ze sexuálního napadení žaluje svou oběť

Můžou si za znásilnění oběti samy?

Téměř tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za znásilnění v jistých případech mohou ženy samy. Díl odpovědnosti prý mají, pokud se buď chovaly koketně, nebo byly opilé, měly sexy oblečení, neřekly muži jasné „ne“, šly bez doprovodu opuštěným místem či měly hodně sexuálních partnerů. Ukázal to nedávný průzkum pro Amnesty International.

„Trochu pozitivní je, že se to číslo trochu snížilo. Ale stejně mi přijde neuvěřitelné, že si polovina myslí, že žena je za znásilnění částečně zodpovědná. Vždycky se ptám lidí, kteří si tohle myslí: dokázal bys říct své dceři/manželce, kdyby se ti svěřila, že ji někdo znásilnil? Dokázal bys jí vyčítat, že neměla chodit večer sama nebo neměla mít na sobě šaty? Lidi nad tím moc nepřemýšlí,“ řekla Veronika.

Jak se oběti vyrovnávají s reakcemi okolí?

Momentálně zveřejnila v rámci svého projektu tři příběhy: dvou žen a jednoho muže. Oběti ve svých zpovědích otevřeně hovoří o tom, jak prožívaly sexuální obtěžování, zneužívání či znásilnění a jak to poznamenalo jejich život.

„Nejvíce mě na všech příbězích šokovalo to, jak na to reagovala rodina a okolí. Měli ještě tendenci to zlehčovat a pochybovat o pravdivosti. Momentálně nejsou ještě všechny rozhovory venku, a proto nevím, jak se s tím budou všechny oběti vyrovnávat a jaká bude reakcí ostatních, ale věřím, že to bude přínosem,“ doufá dokumentaristka.

Aktuálně Veronika vyzývá na svých stránkách další oběti, které se chtějí svěřit, aby se ozvaly. Do budoucna plánuje také rozhovory s těmi, kteří se násilí dopustili.

Případ znásilnění přerostl v kalhotkový protest. Prádlo ukazují i Slovenky

Pokud mlčíme, najdou si pachatelé další oběti

Tento měsíc měla Veronika i první veřejné promítání a přednášku o projektu, ale je stále limitována financemi. „V rámci podpory bych byla velice vděčná za umožnění přednášky např. v kavárně, za sdílení videí a výzvy. Je toho opravdu hodně a ráda proberu jakýkoliv nápad,“ říká Veronika.

„Když nemluvíme, vytváříme takové prostředí, že si pachatelé myslí, že jim to vždycky projde. Ublíží jedné, projde jim to, tak ublíží další. Byla to pro mě hodně silná věta,“ cituje Veronika na závěr větu z jedné ze svých zpovědí.

Chcete podpořit projekt Nemlčíme? Na stránkách projektu najdete kontakt, pokud se chcete svěřit se svým zážitkem. Projekt můžete podpořit i finančně na transparentní účet: 2501526595/2010. Z peněz se bude platit reklama na sociálních sítích, prostory pro přednášky, cestovní náklady a další materiály k Nemlčíme (letáky, placky, vizitky).