Češi podceňují chřipku a doplácí na to - ročně jich na tohle onemocnění zemřou až 2 tisíce. Věří také řadě mýtů, jimiž je tato virová nákaza opředena. Mezi ně patří třeba domněnky, že „očkování nikoho neochrání, protože virus se pořád mění“ nebo „že je vakcína úplně nefunkční či nebezpečná“. Na rozdíl od západních zemí se u nás neočkují mnohdy ani zdravotníci, což neodpovídá doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Přehled hlavních mýtů přináší Blesk Zprávy ve spolupráci s experty.
Chřipka zabije ročně až 2 tisíce Čechů. Jakým šesti mýtům o ní nejčastěji věříme?
1.Mýtus první: Očkování mě proti chřipce spolehlivě neochrání
Očkování je spolehlivou prevencí, podle rozsáhlých studií zabrání onemocnění u zdravých dospělých v 70 % až 90 % případů. U nejohroženější skupiny – seniorů, pak snižuje riziko úmrtí až o 80 %. „Maximální ochranu zajistí i to, aby se člověk nechal očkovat včas, tedy do konce listopadu. Epidemie většinou propuká na přelomu roku a pak už je pozdě,“ říká Vladimír Marek, lékař z Polikliniky Dobrovského v Brně.
Ani očkování ale není všemocné. Spolu s ním je vždy třeba dbát na základní pravidla a správnou hygienu. Virus se přenáší kapénkově, nejčastěji nosohltanem, ale pronikne do těla i očima. Jelikož dokáže přežít i bez hostitele, například na sluchátku nebo na madle v MHD, je důležité si často mýt ruce a nemnout si obličej.
„Přecházet chřipku se nevyplácí, je třeba myslet na prevenci, tou nejúčinější je očkování,“ uvedla Kateřina Jíchová z České asociace sester. „Kolem něj se však zejména v posledních letech rojí různé dezinformace, z nichž posléze pramení nezájem a nepochopení,“ dodává.
2.Mýtus druhý: Virus se pořád mění, očkování nemá smysl
Světová zdravotnická organizace neustále zkoumá mutace viru a snaží se na změny co nejlépe reagovat. Z laboratoří v USA, Anglii a Austrálii sbírá každý rok data, ze kterých se snaží vytvořit „aktuální“ vakcínu. I přesto, že se chřipkový kmen neustále mění, účinnost vakcín přetrvává minimálně šest měsíců a očkování může reagovat na vir i po dvou letech.
3.Mýtus třetí: Očkování je nebezpečné
Vakcína je vytvořena tak, aby se s ní tělo dokázalo poprat. Do metabolismu se vpraví nefunkční, neživý virus, který rozhodně nemůže člověka nakazit. Problém může nastat, pokud má jedinec skrytou vadu nebo třeba poruchu imunity (např. HIV).
Samozřejmě jako každá vakcína má i tahle své nežádoucí účinky, jako je malátnost, únava a zvýšená teplota. To totiž bílé krvinky rozpoznávají cizího hostitele a zbrojí proti němu, aby, až se s ním potkají příště, byly připraveny.
4.Mýtus čtvrtý: Nepatřím do rizikové skupiny
„Ohrožení jsou zejména lidé starší 65 let, děti a těhotné ženy,“ říká lékař Vladimír Marek. „Dále pacienti trpící jinou závažnou chorobou, farmakologicky řešenými onemocněními, jako jsou nemoci srdce a cév, dýchacích cest a diabetici,“ zdůrazňuje odborník.
Dospělí zdraví jedinci představují hrozbu především pro ty, se kterými se stýkají. Pokud onemocní pracující člověk, nejenže tím přinese finanční ztrátu do rodiny, ale riziko nakažení celé domácnosti se radikálně zvětšuje.
5.Mýtus pátý: Proč zrovna očkování na chřipku?
Chřipkové epidemie trápí svět, co si historické spisy pamatují. „Vzhledem k počtu lékařských vyšetření, hospitalizací, úmrtí, pracovních neschopností a ekonomických ztrát v důsledku chřipky se cena 400 korun za vakcínu vyplatí,“ říká Kateřina Jíchová z České asociace sester. Ani s očkováním se to nemusí přehánět, ale mnoho vakcín už dokázalo nemoci vymýtit, a pokud nás něco může ochránit před smrtí, vyplatí se to vždycky.
6.Mýtus šestý: Lékař mi očkování nedoporučuje
WHO doporučuje všem lékařům, aby se sami na chřipku nechali očkovat. Očkování je například v USA pro zdravotníky povinné. Podle WHO by měla veškerá zdravotnická zařízení nabízet svému personálů vakcíny a tím i předejít nozokomiálního přenosu (přenos způsobený stykem s nemocným pozn.red.).
Pokud to váš lékař vidí jinak, je dobré se s ním o chřipce pobavit a zjistit důvod. Většina odborné veřejnosti nicméně vakcinaci podporuje.