Špatná zpráva pro české lyžaře: Za Alpy si připlatíme, Rakousko zdražuje skipasy
Když se Čechům nechce lyžovat v tuzemsku, nejčastěji zamíří do Rakouska. Je to blízko, hory jsou vysoké, skiareály kvalitní… jedinou vadou na kráse je cena, která se každý rok zvyšuje. Jinak tomu nebude ani letos. Postupně se tak částky za skipasy začínají dostávat do takových výšin, že se i odborníci ptají, zda se lyžování nestane zábavou pro elitu, píše info.cz.
V tyrolském městě Kitzbuhl se například letos cena jednodenní lyžařské permanentky vyšplhala až na 57 euro, tedy v přepočtu na 1470 korun. A to jen za jednu osobu. Výlet celé rodiny na několik dní se tak společně s ubytováním, jídlem a cestou může vyšplhat na desítky tisíc. Přes hranici 55 euro se navíc dostaly i některé další lyžařské areály v Rakousku.
Výlet za sněhem se tak postupně stává luxusní záležitostí. I Rakušané se postupně začínají ptát, kam to bude pokračovat. Do středisek totiž zatím sice jezdí početné skupiny cizinců, ale čím dál více místních obyvatel hlásí, že lyžování budou muset omezit – jednoduše na to nemají. Protože zatímco takoví Češi nebo Rusové vyrazí do Rakouska jednou za sezónu, řada Rakušanů je zvyklá během zimy na horách prakticky bydlet.
Ani budoucnost nevypadá příliš růžově. Kvůli nákladům se totiž ruší tradiční lyžařské školy a řada Rakušanců se tak nemá v podstatě šanci naučit pořádně lyžovat. Navíc i cizinci si začínají na ceny všeho hlasitě stěžovat.
Umělé zasněžování budí kontroverze
Majitelé skiareálů argumentují, že za zvyšování cen nemůže jejich touha po penězích, ale počasí. Sněhu kvůli změnám klimatu ubývá všude v Evropě, a pokud chtějí lidé lyžovat celou zimní sezónu, je třeba uměle zasněžovat. A to není nic levného.
„Umělé zasněžování v Rakousku stojí ročně mezi 120 až 150 miliony euro (3,8 miliardy korun),“ uvedl Erik Wolf, předseda sekce lanovek Rakouské hospodářské komory (WKÖ). Tyto náklady se musí promítnout do ceny skipasů, hlavně když 70 % všech lyžařských areálů v Rakousku je závislých právě na umělém zasněžování.
Dalším problémem je, že klasická zasněžovadla dnes ani nefungují, protože zvládnou pracovat jen v mrazech, kterých není tolik, co bývávalo. Musí se tak nakupovat nové moderní stroje, jako například Snowmaker2Go z Izraele, který zvládne vyrábět sníh i za tepla. Pořizovací cena takové mašiny je 50 milionů, což se opět promítne do ceny skipasů.
K tomuto trendu zasněžování se navíc negativně vyjadřují ekologové a ochránci přírody, kteří postupně hovoří o gigantománii, kdy se Alpy postupně přetvářejí ve velkou zásobárnu umělého sněhu, u kterého je podezření, že narušuje ekosystém. Vyžaduje se také velké množství vody, kvůli které se staví čím dál více chladících věží a umělých jezer narušujících krajinný ráz.
O práci může přijít 100 tisíc lidí
Johannes Kostenzer, „ombudsman“ pro životní prostředí rakouské spolkové země Tyrolsko, si proto myslí, že Rakousko by postupně mělo dát masovému lyžování sbohem. „Vynakládáme obrovské prostředky k tomu, abychom udrželi takový model zimních sportů, který nemá žádnou budoucnost,“ říká Kostenzer.
Jakou jinou aktivitu ale provozovat v Alpách? Turistika takový objem peněz nikdy generovat nebude. „Bavíme se tady o 100 000 pracovních míst a zhruba osmi miliardách euro, které lyžaři v Rakousku ročně utratí,“ vypočítal Wolf, jaký přínos lyžařství pro Rakousko má. „Já si totiž vůbec nedovedu představit, co by si lidé v horských údolích bez naší branže počali,“ dodal šéf rakouských lanovkářů.
Neměla by takovým chudákům, co už na to nebudou mít, snad připlácet některá zdravotní pojišťovna nebo úřad sociálního zabezpečení?