14°C
Cukrovkář Jaroslav nemá nárok na nové léky. Je příliš vzorný pacient
Pan Jaroslav (68) měl štěstí v neštěstí. Díky tomu, že musel kvůli práci chodit na pravidelné preventivní prohlídky, mu totiž lékař zjistil vážné problémy se srdcem. Musel tak na operaci, srdce mu nyní pracuje na 20 %. Není to ale jediná komplikace, se kterou bojuje. Má rovněž vysoký cholesterol, krevní tlak a navíc ho trápí cukrovka, která zvyšuje možnost infarktu a mrtvice. Jaroslavův diabetolog by mu rád předepsal lék, ale pojišťovna mu ho neproplatí a senior si nemůže drahé medikamenty dovolit.
Pan Jaroslav pracoval jako strojvedoucí, takže musel často chodit na preventivní prohlídky. Při jedné mu lékař oznámil, že prodělal těžký infarkt. „Myslel jsem si, že to byl žlučníkový záchvat,“ vzpomíná Jaroslav s tím, že zřejmě prodělal infarkt po nějakém stresu.
Chvílí navštěvoval kardioložku a ta mu později oznámila, že musí na operaci. Nyní má pan Jaroslav za sebou trojnásobný bypass a od roku 2015 mu srdce kvůli arytmiím hlídá voperovaný defibrilační přístroj. „Bohužel mi srdce pracuje jen na 20 %,“ říká senior.
Tím jeho problémy ale neskončily. Při další preventivní prohlídce u něj lékař objevil zvýšenou hladinu cukru v krvi. Zjištění, že je diabetik, pro něj bylo velkým překvapením, protože žádné jiné typické příznaky, jako jsou ubírání nebo naopak přibírání na váze či častější močení, necítil.
Pan Jaroslav se léčí též s dalšími rizikovými faktory srdečně-cévních onemocnění, jako jsou vysoký cholesterol a krevní tlak. Obě hodnoty se mu přitom díky léčbě daří udržovat v pořádku.
Léky jen pro neukázněné pacienty
Naději na zlepšení představuje nový lék. „V Česku je posledních osm let dostupná injekční léčba GLP-1, která je založena na hormonu, který vede ke snížení hmotnosti, krevního tlaku a zlepšení hladiny tuků v krvi, jako je cholesterol. Léky neovlivňují jen cukrovku, ale i další rizikové faktory kardiovaskulárních komplikací. Ti, co tyto léky užívají, mají nižší riziko, že je postihne infarkt a mrtvice,“ popisuje diabetolog Martin Haluzík z pražského IKEMu, který by rád tento lék předepsal i panu Jaroslavovi, jenže nemůže.
Zdravotní pojišťovny tyto medikamenty sice proplácí, ale pouze za určitých podmínek, které pan Jaroslav nesplňuje.
„Aby pojišťovna lék hradila, pacient musí mít vyšší BMI index než 35, tedy musí mít obezitu 2. stupně. Zároveň musí mít neuspokojivě kompenzovanou cukrovku, což se pozná podle dlouhodobého cukru v krvi. Takže pojišťovna paradoxně zvýhodňuje pacienty, kteří mají cukrovku hůř kompenzovanou,“ říká lékař.
Pokud pacient tyto podmínky splňuje, lékař mu může medikamenty předepsat v režimu základní úhrady, kdy zájemce doplácí 500 až tisíc korun měsíčně. Díky výši ochranných limitů doplatků za léky pojišťovna peníze vrací, nicméně pan Jaroslav spadá do kategorie, kdy je výše jeho ochranného limitu tisíc korun. I kdyby mu pojišťovna doplatek vracela, musel by si počkat 60 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, než se mu peníze vrátí.
Pan Jaroslav by si samozřejmě mohl lék zaplatit sám, ale to si nemůže dovolit. „Nechci říct, že se mám zle, ale platit tři tisíce měsíčně ze svého důchodu? To nejde,“ vysvětluje Jaroslav.
Lékař: Limity by se měly snížit
„Je škoda, že pacienti se nemohou k léku dostat snáze, zejména když diabetem 2. typu trpí častěji senioři a ti si tak drahý doplatek nemohou dovolit. My lékaři bychom byli rádi, kdyby se snížila alespoň hranice dlouhodobého cukru v krvi, aby pacienti dosáhli na lék alespoň v základní úhradě,“ vyslovil přání diabetolog. Výši a podmínky úhrady stanoví Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), přičemž se řídí právními předpisy ČR.
Blesk Zprávy tedy oslovily SÚKL, zda limity pro získání léků neplánuje v nejbližší době změnit.
„U léčiv s látkou GLP-1 probíhá hloubková revize, to znamená, dochází k přehodnocení podmínek úhrady vzhledem k aktuálnímu stavu poznání. Státní ústav pro kontrolu léčiv připravuje v této souvislosti hodnotící zprávu, ve které budou vypořádány jak připomínky držitelů registrace, tak odborných společností. Pro úpravu ve smyslu rozšíření úhrady na více pacientů je potřebná také farmakoekonomická analýza a průkaz akceptovatelného dopadu do rozpočtu. I ty jsou součástí aktuální hloubkové revize a jsou ústavem hodnoceny“ uvedla Barbora Peterová, mluvčí SÚKL.
Do té doby může lékař čekat, zda se stav pana Jaroslava nezhorší, ale to by si nepřál ani jeden z nich.
Obezita a cukrovka v Česku
V České republice se aktuálně léčí přes 936 tisíc lidí s diabetem 2. typu. To ale bohužel není celkové číslo. Stále přibývá těch, u nichž zůstává diabetes skrytý. Kdyby pan Jaroslav nechodil na prohlídky tak často, zřejmě by se o své nemoci dozvěděl později. V Česku je ale stále hodně lidí, kteří netuší, že mají cukrovku. Přitom stačí jen pravidelně chodit na preventivní prohlídky.
Navíc v rámci EU patří Česko mezi země, které mají vyšší výskyt obezity a tím pádem máme i vyšší výskyt cukrovky.
Na 14. 11. letos připadá Světový den diabetu. Přijďte si 14. 11. od 10 do 17 hodin na Karlovo náměstí ke vchodu do metra pro více informací nebo vyrazte na 15. ročník Pochodu proti diabetu, který startuje ve 13 hodin ze stejného místa.
Všichni mohou své srdce chránit zdravým jídelníčkem, dostatkem pohybu, snížením stresu a nekouřením. Tipy, jak chránit srdce, diabetici najdou na www.nebudkarDIAk.cz a na Facebooku Nebuď kardiak.
Témata:
Související
