Razie v ČT: Ozbrojení zakuklenci, vyděšení reportéři. Je to 7 let od problémové akce Vojenské policie

Byl večer 11. března a ve zpravodajství ČT vrcholily přípravy na Události. Kromě střihačů a redaktorů ale po chodbách zpravodajství začali zběsilě pobíhat také ozbrojení muži z Vojenské policie.

Chtěli složku, která měla pocházet z Vojenského zpravodajství, měla se vztahovat ke kauze bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka. Zatímco Vojenská policie se oháněla soudním příkazem, lidé z televize měli obavy, aby šťára neohrozila objektivitu ČT a hlavně zdroje novinářů. 

„Je to naprosto šílený protiprávní postup, který vůbec nerespektuje právo na ochranu zdroje,“ řekl novinářům tehdejší generální ředitel ČT Jiří Janeček.

Razie v ČT: 11. března 2011 | ČTK

„Tehdy před sedmi lety z celé akce vyčnívala razance, řekl bych až strojová vojenská tupost, s jakou vedení Vojenské policie šlo do předem ztracené bitvy,“ hodnotí dnes kritický den novinář Robert Malecký. 11. března 2011 byl jako zástupce šéfredaktora Zpravodajství ČT osobně u toho, když Vojenská policie prohledávala kancelář číslo 145.

Svěrák se na Lvech pustil do Zemana kvůli ČT, další si přisadili. Ovčáček má jasno

„Jinak platí, že podobných střetů o hranici novinářské mlčenlivost a ochranu zdroje jsme od té doby podstoupili nespočet a zažíváme je stále. Pro mě je daleko nebezpečnější než tehdejší zjevný exces, který nemohl dopadnout jinak, skutečnost, že jsou v ČR novináři když ne přímo kriminalizováni, tak alespoň zařazováni do sítí „sabotážníků,“ existují dokonce významné indicie, že jsou investigativní novináři odposloucháváni nebo sledováni. To vše pro výkon svého povolání,“ dodal Malecký pro Blesk Zprávy. 

ČT ten večer ukázala ve vysílání, jak vojáci v kuklách přeskočili turnikety a uzavřeli chodbu, kde se nachází kancelář redaktora Karla Rožánka. Redaktoři České televize pak byli svědky toho, jak se zasahující policisté chovali arogantně a se samopaly v rukou prohledávali prostory. 

Razie v ČT 11. března 2011 | ČT

Veřejnoprávní televize pak podala kvůli zásahu trestní oznámení a na její stranu se přiklonil také tehdejší premiér Petr Nečas. Ministr obrany Alexandr Vondra v reakci na zásah postavil mimo službu šéfa Vojenské policie Vladimíra Ložka a dva důstojníky, kteří byli za akci přímo odpovědni.

Razie se dostala po roce také k ústavnímu soudu, který zrušil původní příkaz, na základě kterého Vojenská policie do budovy zpravodajství vtrhla. „Policie před tím, než vůbec přistoupila prostřednictvím soudu k zákroku v České televizi, nevyčerpala všechny možnosti, které měla k tomu, aby si opatřila informace o tom, jakým způsobem došlo k úniku utajované informace z ministerstva obrany,“ řekl soudce Jiří Nykodým.

„Zeman navádí poslance a stupňuje tlak.“ Návrh proti ČT strhl lavinu odporu

Také Státní zastupitelství při kontrole označilo zásah za nepřiměřený. Vojenská policie například zabavila i materiály, které s trestním řízením nesouvisely. Inspekce vyhodnotila, že policisté nepostupovali podle platných předpisů a zvolili nesprávnou taktiku. Jednotka, která razii v ČT provedla, zanikla.

Po sedmi letech je dnes ČT znovu pod palbou, tenkrotát ale místo vojáků v kuklách míří na nezávislost ČT prezident Miloš Zeman, předseda SPD Tomio Okamura a často také ostře útočí Andrej Babiš. 

Zeman při inauguračním projevu obvinil ČT, že se ve zpravodajství příliš přikláněla ke straně TOP 09. Již dříve nabádal k výměně členů rady ČT. Umělci poté sepsali výzvu s názvem Pět vět na obranu České televize, kterou prezentovali na sobotním předávání filmových cen Český lev. „Česká televize není v ohrožení, já ho nevnímám. Já osobně určitě nebudu nějakým způsobem napadat veřejnoprávní média, i když si mohu myslet o některých reportážích nebo redaktorech svoje, ale já už jsem si na to zvykl," řekl v reakci premiér v demisi Andrej Babiš. Zmínil také, že po roce přišel do pořadu Václava Moravce, i když o něm moderátor poslední dva roky mluvil kriticky.