Místo ulice „Karlovka“ i učňák: Problémovým dětem pomáhá „domov“ se školou

Autor: David Budai - 
8. 8. 2016
08:10

Jako dítě byl problémový, nerespektoval autority a hrozilo, že skončí třeba na drogách. Teď Ondřej (19) pracuje za pokladnou v supermarketu a práci s penězi bere velmi zodpovědně. Jeden z příkladů, kdy se podařilo problémové dítě „vrátit“ do běžného života. Pro ty s vážnou poruchou chování, které nezvládají běžnou školní docházku, zřizuje ministerstvo školství speciální dětské domovy se školou. V malých skupinách se tady učí odděleně od ostatních dětí. Blesk.cz nahlédl do fungování zařízení v Jihlavě. 

Devatenáctiletý Ondřej byl už od útlého věku umístěný v dětském domově, protože jeho matka se o něj nebyla schopna postarat. Ale byl velmi problémový a nesamostatný, navíc měl vztahové problémy a často utíkal do svých fantazijních světů. Proto byl přemístěn do ústavního zařízení s vlastní školou, aby byl oddělený od „běžných“ dětí. Díky individuální péči se mu podařilo udělat velký pokrok, vyučil se, a teď dokonce pracuje jako pokladník v supermarketu.

„Je velmi hrdý na to, že může pracovat s penězi, a bere to velmi zodpovědně,“ říká Radek Vovsík, ředitel Dětského domova se školou v Jihlavě. Kdyby neměl tuto péči, pravděpodobně by prý Ondřej skončil na ulici jako bezdomovec, případě by snadno „vlétl“ do kriminálních aktivit.

Děti s poruchou chování

Tato zařízení, dětské domovy se školou, se liší od klasických dětských domovů, byť to podle názvu nevypadá. Jsou určena pro děti s diagnostikovanými poruchami chování, které za sebou mohou mít i trestnou minulost, či dokonce zkušenosti s drogami. Děti nejsou schopny navštěvovat běžné základní školy, a proto chodí do specializovaných škol, které provozují právě tato zařízení. Klíčový je tady velmi individuální přístup. Ve třídě je nanejvýše 10 dětí a učiteli podle potřeby pomáhá také asistent.

„Naším cílem je, abychom tyto děti vrátili do běžného života a pracovního procesu. Musíme je naučit respektovat pravidla a uznávat autority,“ vysvětluje Vovsík. Podle něj jsou však často poruchy chování natolik vážné, že to trvá několik let.

Unikátní je jihlavské zařízení tím, že se mu daří vracet do života významný počet dětí, a to až třetinu. Tyto děti se díky společnému úsilí mohou dostat i na běžné střední školy nebo učiliště a domovy je pak ve studiu podporují. „Občas je to problematické, dítě tu míru odpovědnosti neunese a spadne třeba do marihuany nebo krádeží,“ říká Vovsík. Jsou však i případy zcela opačné. „Máme jednoho chlapce, který dělá už druhý ročník Karlovy univerzity, to se stalo za 65 let historie našeho domu podruhé,“ popisuje ředitel.

Dříve záškoláctví, teď úspěch v lahůdkách

Úspěch jeho domov slavil také v případě 17leté Simony, která se učí kuchařkou. Simona vyrůstala s matkou, ale měla velké problémy se záškoláctvím a kázní, takže se dostala do tohoto domova a začala navštěvovat jeho školu. Zlepšila se, a díky motivaci okolí se dokonce zapojila do brigád. V současné době si přivydělává jako obsluha pultu s lahůdkami a uzeninami. Snaží se a sklízí jednu pochvalu za druhou.

Tyto domovy zřizuje a financuje ministerstvo školství. V současné době jich v Česku funguje 28 a bydlí v nich 741 dětí. Většinou jde o děti, které z různých důvodů nemohou vyrůstat ve svých vlastních rodinách, a navíc mají problémové chování. Žijí tady i nezletilé matky s dětmi. „Dětské domovy se školou jsou nedílnou a nezastupitelnou součástí péče o ohrožené děti v systému ústavní péče,“ uvedla mluvčí resortu Jarmila Balážová.

Podle ministerstva je výhodné především to, že po ukončení povinné školní docházky dítě dál může zůstat v daném zařízení a není přemístěné do výchovného ústavu. To se týká hlavně dětí, které mají perspektivu dalšího rozvoje a daří se jim zařazovat do života. „K dispozici jsou těmto dětem i takzvané cvičné byty,“ dodává Balážová.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa