Inkluzi Valachové bude řešit Ústavní soud: Boj o osud dětí nabírá na obrátkách

Podle stížnosti, kterou jménem rodičů k brněnskému soudu podal advokát Richard Novák a kterou má Blesk k dispozici, jsou části novely školského zákona a k ní přidružená vyhláška v rozporu s Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.

Diskriminace Romů ve školách podle Amnesty International? Lži a překrucování

Stěžovatelé žádají komplexní přepracování vyhlášky. Inkluze, která je plánovaná ministerstvem, dle stížnosti mimo jiné nepomáhá tomu, aby zejména děti s lehkým mentálním postižením, jejichž IQ je nejméně 35 bodů pod celostátním průměrem, dosáhly svého vzdělávacího maxima a začlenily se do společnosti.

Budou-li totiž umisťovány předně do běžných základek tak, jak by se mělo začít dít už letos v září, nebudou mít mimo jiné dostatečnou péči speciálních pedagogů ani dostatečný počet hodin v praktických předmětech.

Autorům stížnosti vadí i fakt, že nad osudem dětí přebírají moc poradenská zařízení, případně orgán sociálně-právní ochrany dětí. V překladu? Rodič, který si z různých důvodů nepřeje, aby jeho postižené či nemocné dítě chodilo do běžné základky, se proti rozhodnutí jen těžko ubrání.

Ve vyhlášce se totiž na rovinu tvrdí, že vzdělávání postižených žáků se »přednostně uskutečňuje« v běžném vzdělávacím proudu. Rodiče se také bojí, že na inkluzi nejsou peníze. „V této souvislosti naprosto není podstatné, že k porušování práv v řadě případů nemusí dojít, nýbrž právě to, že právní konstrukce výše uvedených ustanovení (…) je nejen umožňuje, ale do značné míry dokonce inspiruje,“ píše se nekompromisně.

Zeman: Jak dopadne inkluze ve školách? Jako začleňování běženců do Evropy

Podle informací Blesku v pondělí podanou stížnost už Ústavní soud eviduje a bude se jí zabývat.

Rebelie proti inkluzi se rozmáhá i ve sněmovně, která v minulosti klíčovou novelu školského zákona posvětila. Poslankyně Marta Semelová (KSČM) totiž předložila pozměňovací návrh, kterým chtěla o dva roky odložit společné vzdělávání. Ten byl zamítnut, ale těsně: Z přítomných poslanců 65 hlasovalo pro návrh a 72 proti.

Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) na jednání opakovala, že integrace mentálně postižených dětí do běžných škol už probíhá, že díky zákonu dosáhnou na podpůrná opatření a že se nebudou rušit speciální školy. Opozice jí to »nebaštila«. „Ty děti se budou (v běžných školách, pozn. red.) postupně stávat outsidery, kteří nemají žádný pocit úspěchu,“ tvrdila Semelová.

„I když teď (ministerstvo, pozn. red.) říká, že ne, tak změny nezvratně povedou k tomu, že základní školy praktické dříve či později z našeho vzdělávacího systému zmizí,“ přidal se exministr školství Petr Fiala (ODS).

„Všichni mě znáte dlouhou dobu, takže asi mě nepodezříváte, že bych byla bláznivá čarodějnice nebo nekompetentní osoba,“ ozvala se nakonec samotná Valachová a vysvětlila, že kdyby chtěla být populární, souhlasí s opozicí. „Dávno bych řekla: ‚Fajn, odložíme novelu školského zákona. Všichni mě budou milovat. 2100 – to je ten den, kdy začne školství fungovat‘,“ tvrdila ironicky.