Nudí se a nechce se jim do školy: Deváťáci se zhoršili v matematice

Autor: Michaela Bezvodová - 
11. července 2016
05:51

Čeští deváťáci už nevévodí světu ve znalostech matematiky. Školní inspekce (ČŠI) to zveřejnila ve výsledcích šetření PISA 2012. Od roku 2003 jejich znalost klesla na světový průměr. Tuzemské školáky, kteří se v minulosti umístili na třinácté příčce, teď předčili třeba Němci, Rakušané nebo Irové, a skončili tak 24. Některé základní školy navíc ve výuce žáky člení do tříd nebo skupin podle schopností. To může mít na jejich schopnost chápat matematiku významný vliv.

Ministerstvo školství (MŠMT) pro Blesk.cz upozornilo, že propad českých žáků není „významný“. Výsledek není zvlášť alarmující ani podle statistik ČŠI. „K šetření je třeba dodat, že se jedná o pokles z vysokého nadprůměru zemí OECD (mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, pozn. redakce) do průměru,“ vysvětlilo MŠMT. Podle něj se dokonce od roku 2009 žáci mírně zlepšují. Ministerstvo na výsledky šetření průběžně reaguje a snaží se měnit odbornou přípravu učitelů či změnit přímo metodiku na školách.

Šetření se zúčastnily klasické základní školy a nižší stupně gymnázia, podle úspěšnosti dotazovaných deváťáků v jednotlivých třídách pak školní inspekce rozčlenila školy na velmi úspěšné, úspěšné a méně úspěšné. V méně úspěšných školách vyšlo najevo, že své žáky třídí podle jejich schopností do různých tříd nebo vznikají speciální třídy s různým zaměřením tak, aby vyhověli studentům. Podle zprávy ČŠI jednak proto, aby výuku přizpůsobili pro budoucí studium, když se například někteří hlásí na obory, kde matematiku potřebovat nebudou, nebo se snaží svou výuku zatraktivnit pro ty žáky, kterým zkrátka nejde.

Ze zprávy vyplývá, že na velmi úspěšných školách existují speciální třídy jen málokdy. Téměř 99 procent takových škol uvedlo, že výuka probíhá na stejné úrovni. „Selektivita uvnitř školy vede k prohlubování rozdílů mezi žáky a může vést ke znevýhodňování určité skupiny dětí,“ píše školní inspekce ve zprávě.

Rozčleňování ve výuce pomáhat nemusí

Ondřej Šteffl, zakladatel společnosti Scio, která se měřením výsledků vzdělávání zabývá a která v ČR provozuje několik soukromých základních škol, vidí problém jinde, než že je potřeba žáky třídit na lepší či horší.

Právě k rozčleňování dětí do skupin podle náročnosti dochází v posledních ročnících základních škol. Některé se připravují na složitější přijímací zkoušky vyžadované pro maturitní obory a jiné vědí, že například matematiku tolik potřebovat nebudou. Podle ČŠI to vede k tomu, že jsou žáci v daném předmětu neúspěšní. Mnohdy se školy snaží některé své žáky pro výuku nadchnout, a tak třídu s jednodušší látkou vytvoří. 

Šteffl pro Blesk.cz podotkl, že výuka na základních školách je neefektivní a děti se často učí daný předmět mnohonásobně víc hodin, než je tomu například v jiných zemích, ale nedosahují srovnatelných úspěchů.  

„Školy, které se zapojí do PISA či jiného mezinárodního šetření (výběr škol provádí mezinárodní centrum tak, aby se jednalo o reprezentativní vzorek za ČR), po nezbytném zpracování na národní a mezinárodní úrovni od ČŠI obdrží tzv. školní zprávu. V rámci školní zprávy škola získá představu o tom, jakou žáci dosáhli úspěšnost,“ upřesnil dál pro Blesk.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys z ČŠI. S řediteli škol se i na základě vlastního sebehodnocení daných škol snaží pracovat na možnostech, jak výuku zlepšovat.

Nejistota a podceňování českých žáků

Z výzkumu také dál vyplývá, že ruku v ruce s neúspěchem řešení matematických úloh jde také sebehodnocení a jistota žáků. Neúspěšní žáci často v dotazníku zaškrtli, že jsou zcela nejistí a matematika jim nejde, což přímo korespondovalo se skutečnými výsledky. Zato velmi úspěšná gymnázia mají vysokou jistotu při řešení matematických úloh. To samé platí pro sebehodnocení žáků. Zároveň vyplynulo, že se studenti mají tendenci podceňovat, protože ve své schopnosti věří jen polovina těch, co uvedli, že jim matematika jde.

Nejvíce žákům ve srovnání s rokem 2003 nešly úlohy zaměřené na prostor a tvar, kam patří testování prostorové orientace, geometrie a dovednosti měření, a to jak na základních školách, tak gymnáziích. Žáci se také mnohem víc nudí a nechce se jim do školy chodit. Oproti roku 2003 se nudí až o 12 procent víc českých žáků, a to jak na základních školách, tak víceletých gymnáziích. Do školy se gymnazistům nechce chodit dokonce o 50 procent víc než při posledním šetření. 

Výsledkům vévodí Asie

Do výzkumu matematické gramotnosti PISA 2012 se zapojilo 6535 žáků z 297 škol z celé ČR. Výzkum probíhal v 65 zemích světa. Mezi nejúspěšnější patří Čína, která obsadila několik prvních pozic, Singapur, Korejská republika, Japonsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Nizozemsko, pobaltské státy, Kanada nebo Polsko, Německo i Rakousko. 

Podle Andryse je hlavním cílem existence výzkumu a zapojení škol do mezinárodních šetření externí zpětná vazba pro jednotlivé vzdělávací systémy. „Cenná je pak trendová informace o vývoji výsledků žáků v čase,“ upřesnil.

Žáci, kteří se před čtyřmi lety výzkumu zúčastnili, mají čerstvě po maturitě. Podle Andryse ale není možnost posoudit, jak si v dalším studiu vedli. „K dispozici by sice byly některé národní údaje – např. výsledky maturit, ale nejednalo by se o analyzování porovnatelných věcí. Testové úlohy v šetření PISA mapují mnohem více než znalosti žáků jejich dovednosti využívat matematickou gramotnost aplikovaně v situacích běžného života. Navíc by i tak nebylo možné analyzovat vývoj jednotlivých žáků,“ řekl.

To podle něj umožňují pouze šetření, která probíhají dlouhodobě (aktuálně v ČR projekt CLOSE, který se soustředí právě na důsledky základního vzdělávání v pozdějším studiu).

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

honzazchaIoupky ( 11. července 2016 07:57 )

nová kapitalistická mládež. Já to vidím na sousedovic smradovi. Je mu čtrnáct let a už píchá s holkou a starej z toho má vánoce. Jinak je ten jejich smrad dutina první kategorie, vyrůstá z něho další kapitalistický lempl, který bude k nepoužití, ale bude dokonale znáta facebook,chytrý mobil, internet a fet

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud