7°C
Smutná statistika: Každé sté dítě propadne hned v první třídě
Čtvrtkem definitivně skončily letní prázdniny a tisíce dětí se poprvé vydaly do školy. Jak se s tím vypořádávají? Hůře, než by se na první pohled mohlo zdát. Ve školním roce 2015/2016 opakovalo první třídu základní školy 1 284 dětí. To znamená, že z celkového počtu 117 474 propadl každý stý prvňáček.
Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo první třídu podruhé 1284 dětí, přičemž o rok dříve nastupovalo do prvních ročníků asi 118 000 žáků. Přibližně jedno procento propadlých hned v první třídě bylo i v dřívějších letech. Na šokující statistiku upozornila organizace Člověk v tísni.
Analytik sdružení Daniel Hůle to považuje za důkaz, jak je pro některé děti nástup do školy složitý. „Přitom například ve skandinávských, ale i v dalších západoevropských zemích je zcela běžné, že se na základní škole nepropadá vůbec, natož v první třídě,“ uvedl.
Na skutečnost, že by se první třída spíše než na výkon měla více zaměřit na adaptaci dětí, již v roce 2015 upozornila studie společností Tady a Teď a Demografické informační centrum o přínosu povinného ročníku předškolního vzdělávání.
Na každém stupni základní školy je v Česku možné propadnout jednou. Od druhého do pátého ročníku je propadlých přibližně polovina ve srovnání s první třídou. Další vlna přichází v 6. ročníku, tedy na začátku druhého stupně.
Na propadání a školní neúspěch obecně má největší vliv vzdělání rodičů. „Zjednodušeně řečeno: žije-li dítě s rodiči, kteří sami absolvovali maximálně základní školu, je velká pravděpodobnost, že na základní škole propadne,“ uvedl Hůle.
Největší podíl prvňáčků propadá v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, což kopíruje zastoupení sociálně znevýhodněných dětí v jednotlivých krajích. Problémy dětí se prohlubují, pokud nenavštěvují žádné předškolní zařízení.
Témata:
Související
jj, my jsme to naopak neměli umět, abychom se ve škole nenudili, až se to budou učit ostatní ... ovšem to byla jiná doba, jiné století ... vlastně tisíciletí