Teror místo pohody: Jaký si advent uděláme, takový ho máme, říká terapeut
Omýt okna, vyčistit koberec, napéct třináct druhů cukroví, udělat šest kilo bramborového salátu - takový a podobný vánoční program má řada českých domácností. Není proto divu, že při slovu „Vánoce“ nejásají zrovna nadšením. Z duchovních poklidných svátků si ale podobný „teror“ udělali lidé sami. Je to jen jejich volba a mohou to změnit, říká psychoterapeut Petr Jarolímek.
Jak působí advent a Vánoce na lidskou psychiku? Jsou to opravdu svátky klidu a pohody?
Jistě by to svátky klidu a pohody mohly být, kdybychom si je tak utvářeli. Je to přeci naše volba, jestli se necháme vtáhnout do té reality, kde jsou Vánoce shonem, stresem a horečným doháněním kdejakých restů, ať se týkají úklidu, dárků nebo čehokoli jiného. Jak si advent kdo udělá, tak ho má.
Rád bych ovšem zmínil, že Vánoce jsou tak jako mnohé jiné svátky plné chvil, které rodinu svádí dohromady. Někdy se takové situace stávají i smutnou připomínkou toho, že nás někteří milovaní lidé už opustili a jejich místo u stolu je prázdné.
Jak velkou roli hraje u vánoční nálady rodinné zázemí a jeho kvalita?
Tak jako kdykoli jindy v roce - obrovskou. Ovšem na Vánoce si mnoho lidí přivyklo tak nějak panikařit. Pohodu vyměnili za tlak a teror toho, co se ještě musí stihnout. Tam, kde rodinné zázemí není harmonické, může pod takovou zátěží docházet k ještě častějším a nepříjemnějším konfliktům.
Setkáváte se s lidmi, kteří jsou z Vánoc frustrovaní? (Pokud ano, co jim radíte?)
Pokud se ptáte na profesní zkušenost, nemyslím, že by Vánoce přebily témata, na kterých spolu s klienty jindy pracujeme. Spíš se tak na okraj obyčejně pozastavíme nad tím, jak je všude shon a nakolik je skutečně nutné, aby to tak bylo.
Pokud klienti Vánoce prožívají natolik nepříjemně, že lze hovořit o frustraci, mluvíme o tom, proč tomu tak je, s jakými zážitky mají svátky spojené a zda je nutné dělat vše způsobem, který je frustruje.
Mají lidé s koncem roku a Vánocemi tendence být emotivnější? Nebo je to jen očekávatelná reakce na kulisy?
Viděl bych v tom obojí. Jak jsem uvedl v odpovědi na první otázku, Vánoce jsou připomínkou zážitků s mnoha blízkými lidmi. Pokud tyto lidi ztratíme, mohou být každé svátky momentem, kdy si o něco více uvědomíme, že nám chybí.
Je důležité zmínit, že Vánoce nejsou ke konci roku jediným významným obdobím. Je zde též předěl na nový rok, který vede k bilanci nad našimi úspěchy a neúspěchy v roce končícím a k pozitivním či negativním výhledům v roce začínajícím. Blízkost těchto dvou svátků je silnou kombinací, která pochopitelně na psychiku působí. Pokud těmi kulisami myslíte všudypřítomné rozvěšení vánočních ozdob, kterými zejména někteří obchodníci otravují už v říjnu, a tlak společnosti na povinné radování se či naopak nostalgii, tak ano, i to zanechává stopu.
Jak se z vašeho pohledu změnilo prožívání a vnímání Vánoc od revoluce?
Nejsem takovým pamětníkem, abych mohl detailně srovnávat. Ale mám dojem, že máme více možností, jak trávení Vánoc uchopit. Znám mnoho lidí, kteří netrvají na svátcích doma, odjíždějí do ciziny k moři a dárky si rozbalují pod palmou na pláži místo pod uříznutou jedličkou doma. To nesouvisí jen s faktem, že si podobnou dovolenou můžeme dovolit snáz, ale i s tím, že se na nás za takové rozhodnutí okolí nekouká až tak podezřívavě. Jsme svobodnější nejen materiálně, ale i z hlediska postojů k nejrůznějším netradičním variantám trávení svátků.
Pokud bych se měl vyjádřit k materiální stránce, tak je více zboží, které si můžeme darovat, a více způsobů, jak jej zaplatit. Půjčky na dárky se staly hitem a pocit, že si je lidé mohou dovolit, je u některých podle mého názoru nebezpečně konejšivý. V tomto ohledu jsme se stali krátkozrací a možná i kvůli období, kdy jsme měli všeho málo, dopřáváme si nyní všeho příliš za nepřiměřeně vysoké úroky. Ale je to naše volba, nelze to na nikoho svádět.
Vnímáte některé ze změn jako škodlivé?
Některé ze změn vnímám jako škodlivé, některé jako pozitivní. Líbí se mi ta uvolněnost ve vnímání alternativ. Jako škodlivý vidím důraz na materiální obdarovávání, které se podle mého názoru stalo pro hodně lidí posedlostí. Vede k odklonu od původního významu Vánoc, který byl především duchovní. Je hezké radovat se z pěkného daru nebo z uspokojení nad darem, který jsme dali. Ale nemyslím, že to je tím hlavním, co bychom od Vánoc měli očekávat. Teď však nehovořím o změnách, které se dějí od revoluce. Takovou tendenci lze jistě vypozorovat roky předtím.
