Další Putinův cíl je Pobaltí: Už má plán útoku, varuje britský šéf obrany

Rusko představuje podle britského ministra obrany Michaela Fallona reálnou a aktuální hrozbu pro evropskou bezpečnost. Podle Telegraphu dnes Fallon poukázal i na rostoucí napětí mezi Vladimirem Putinem a NATO.

Ministr Fallon však především upozornil, že NATO musí být připraveno na ohrožení bývalých zemí sovětského bloku, včetně pobaltských států – tedy Litvy, Lotyšska a Estonska. Putin de facto má již i plán útoku. Osvědčilo se totiž, když Moskva podporuje silné ruské menšiny a proruskou propagandu. S cílem země destabilizovat a podpořit etnické napětí, upozornil Fallon. Podle ministra může dojít také na infiltraci, kyberútoky a nakonec i ty utajované ruské tanky...

Podobnou obavu vyjádřil nedávno i bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. V rozhovoru poskytnutém listu The Daily Telegraph řekl, že Putin by mohl provést hybridní útok – podobný postupu na východě Ukrajiny – vůči některému z pobaltských států, aby otestoval, jestli se NATO zmobilizuje. Útok by mohl vypadat stejně jako nyní – tedy za pomoci tamních jednotek s významnou ruskou podporou včetně výbavy a neoznačených bojových jednotek. "Tady se nejedná o Ukrajinu. Putin chce vrátit Rusko do jeho původní pozice velmoci," varoval Rasmussen.

Putin byl ožrala a líný špion, který osahával ženy, tvrdí dokument! Chtěl střílet i do demonstrantů

Britské ministerstvo obrany také oznámilo, že královské letectvo ve středu eskortovalo dva ruské bombardéry Tu-95, operující v blízkosti britského vzdušného prostoru. Podobný incident se odehrál už v lednu a britské úřady kvůli němu musely na krátko změnit trasy civilních letů. Podle Londýna jde o politicky motivovanou ukázku síly Ruska. Moskva prý zároveň zkouší reakci britské obrany.

Kde hledá Putin spojence?

Putinův možný postup v Pobaltí přitom děsí i tamní státy, které navýšily loni rozpočty na obranu. Sousedí navíc s Běloruskem, které se sice dušuje, že nespadá do ruské sféry vlivu, jenže pevnou rukou mu vládne Putinův spojenec Lukašenko.

Rusové se přitom snaží navazovat i další spojenecké kontakty napříč celým světem. Svědčí o tom rostoucí počet zahraničních cest důležitých ruských státních představitelů, včetně Putina samotného, upozornila MF Dnes. Např. Maďarům slíbil Putin plyn, který je hlavním zájmem i v případě Rakouska. Právě to přijalo Putina jako první po anexi Krymu.

V případě Číny, ale také Kuby, Argentiny či Brazílie jde o poměrně tradiční ruské kontakty. Dalším možným spojencem je však nyní i Nikaragua, kde Rusko dojednává budování vojenských základen. Otázkou jsou pak postoje Íránu či Egypta, ve kterém Putin osobně s prezidentem Sísím domluvil v první půlce února vybudování první jaderné elektrárny v oblasti ad-Dabá. Využívat by měla ruské jaderné technologie. V prezidentském paláci v Káhiře přitom Putin daroval svému protějšku útočnou pušku kalašnikov. Symbol bojů nejen na Ukrajině.