Ukrajina má nahnáno ze separatistů: V Mariupolu se dál válčí!

Příslušnou výzvu adresovanou Radě bezpečnosti Organizace spojených národů a Evropské unii by podle šéfa Rady národní bezpečnosti a obrany nyní mělo připravit ministerstvo zahraničí.

Její konečné schválení pak přísluší parlamentu. Turčynov dodal, že rada toto rozhodnutí přijala s ohledem na neustálé porušování mírových dohod Ruskem a „ilegálními ozbrojenými skupinami v Donbasu“ kontrolovanými Moskvou. Porošenko návrh přednesl ve středu večer na zasedání bezpečnostní rady.

Řekl přitom, že bude-li s ním rada souhlasit, hodlá o tom zahájit konzultace se zahraničními partnery. „Předběžně“ už prý mírovou misi konzultoval s prezidenty Francie a Ruska a německou kancléřkou minulý týden na summitu v Minsku. Vitalij Čurkin v první reakci Moskvy na Porošenkův návrh podle agentury TASS vyslovil podezření, že Ukrajina se tímto postupem snaží zničit nedávné dohody, jichž bylo dosaženo na zmíněné schůzce v běloruské metropoli.

Účastníci summitu dojednali kroky, které by měly vést k ukončení ukrajinské krize, včetně příměří a stažení těžkých zbraní v prvních fázích. Čurkinovi se mimo jiné nelíbí Porošenkův návrh na vyslání policejní mise EU do Donbasu.

Minské dohody podle stálého zástupce Ruska v OSN umožňují oběma povstaleckým „republikám“, doněcké a luhanské, vytvářet vlastní milice a separační linii mají sledovat pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Rusko je proti

Povolání mírových sil na východ Ukrajiny může vyvolat erozi minských mírových dohod. Novinářům v Kyjevě to řekl šéf dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin. Zřízení mírové mise OSN pro Donbas ve středu navrhl ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Její členové by podle Kyjeva měli být rozmístěni jak na demarkační linii mezi armádou a separatisty, tak i na úsecích rusko-ukrajinské hranice, které Ukrajina nekontroluje.

„Minské mírové dohody s žádným takovým opatřením nepočítají,“ řekl Naryškin. Jeho slova podpořil i stálý ruský zástupce v OSN Vitalij Čurkin. Porošenkův návrh podle něj vyvolává podezření, že Ukrajina chce minské dohody pohřbít.

„Podle minských ujednání mohou (separatisté) v Doněcké a Luhanské republice vytvořit vlastní milice a pozorovatelské úkoly byly svěřeny Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ řekl Čurkin. „Kyjev by se měl zabývat stažením těžké bojové techniky a nepředkládat nové návrhy,“ poznamenal ruský diplomat.

Ukrajinská KAPITULACE: Stovky mrtvých vojáků v ulicích a ústup proruským rebelům!

Bitva u Mariupolu

Povstalci oznámili, že jižně od Debalceve v noci na dnešek armáda ztratila dalších 40 mužů. Separatistické jednotky podle mluvčího povstaleckého ministerstva obrany Eduarda Basurina obsadili v okolí města obce Hostra Mohyla, Savelivka a Bulavyne. Armáda údajně v noci dvanáctkrát porušila příměří, což podle Basurina vyvolalo náležitou odpověď povstaleckých zbraní.

Armádní zdroje naproti tomu oznámily, že vzbouřenci pokračovali v ostřelování ukrajinských pozic u Mariupolu na jihu Doněcké oblasti. Ve 14 případech do bojů nasadili raketomety a v 21 děla a minomety. Ozbrojené střety jsou hlášeny i z obce Pisky nedaleko doněckého letiště. Za posledních 24 hodin podle Kyjeva armáda ztratila 14 vojáků.

Vzbouřenci údajně pokračují ve stahování těžké vojenské techniky z bojové linie, jak to znepřáteleným stranám ukládají mírové dohody z minulého týdne. Podle Basurina bylo z fronty odsunuto dalších 20 kusů těžké výzbroje. Další zbraně budou vyvedeny v návaznosti na dodržování příměří.

Rozruch v Murmansku

Zajímavého výsledku dosáhli ruští vojáci z dělostřelecké a raketové brigády v Murmansku, kterým hrozilo převelení na bojiště v Donbasu na východě Ukrajiny, se podařilo dosáhnout setrvání na severu Ruska. Slova velitelů o „služební cestě do Donbasu“ si prý nesprávně vyložili, informovala nezávislá televize Dožď s odvoláním na člena prezidentské rady pro lidská práva Sergeje Krivenka.

Moskva stále popírá ukrajinská a západní obvinění, že by v Donbasu bojovali ruští vojáci, nejvýše připouští výskyt ruských dobrovolníků v řadách povstalců. Velitel murmanské jednotky vojákům „řekl, že ho nepochopili, že o žádnou cestu na jih nešlo“, uvedl Krivenko. Stejně tak prý i zástupce velitele ujistil, že vojáci si jen obecně mají vykládat jeho slova, že „dá-li vlast rozkaz někam odjet, budete ho muset splnit“.

Rozruch okolo reptajících vojáků z Murmanska vypukl poté, co si postěžovali ochráncům lidských práv, že po podpisu kontraktu s armádou se je velení chystá nasadit do bojů na Ukrajině. Dokonce kvůli tomu už absolvovali speciální výcvik. „(...) je válka, musíme bránit Rusy umírající pod bombami Ukrajinců,“ vysvětloval prý vojákům zástupce velitele, podplukovník Vjačeslav Okaněv, a vyhrožoval jim, pokud odmítnou bojovat na Ukrajině, vylíčil internetový list Gazeta.ru.

Nicméně z 58 vojáků si žádost o propuštění do civilu podalo jen osm. Sám Okaněv listu vysvětloval, že mělo jít o doprovod humanitárních konvojů, ale že hovořil jen „teoreticky“. Podle deníku už asi 70 vojáků z posádky Sputnik u Murmanska bylo loni v listopadu na Ukrajině nasazeno, o podrobnostech však mlčí. Nezávislá ruská média loni v létě upozornila na sérii pohřbů 12 výsadkářů z Pskova, kteří údajně padli na Ukrajině.

Od úřadů se však nepodařilo získat oficiální objasnění. Prokuratura uzavřela vyšetřování s tím, že jde o vojenské tajemství. Ukrajinci v téže době zajali desítku ruských parašutistů, ti však tvrdili, že zabloudili a hranici přešli nevědomky a omylem.

„Armádnímu velení se daří udržovat disciplínu, dokud příbuzní ruských vojáků bojujících na Ukrajině zachovávají mlčení,“ napsal liberální list Vedomosti o dopadech nepřiznané ruské účasti v „tajné válce“ na Donbasu.

Nicméně počet dezercí stoupl z 388 v prvním pololetí 2013 na loňských 629 a počet odhalených „simulantů“ z 33 na 115. Už brzy se podle listu také dají čekat problémy se stovkami, možná tisícovkami veteránů „tajné války“, podobné návratu vysloužilců z afghánského tažení v 80. letech.