
Před 100 lety začala 1. světová válka: 25 věcí, které válka přinesla českým zemím

První světová válka začala před 100 lety, co přinesla na svém konci v roce 1918 českým zemím? Samostatnost, republiku, hlavní město, ale také národnostní spory a vojenské konflikty se sousedy. Období, kdy se uzákonila současná hymna, vznikla naše vlajka i vojsko, přibližuje Blesk.
1. Poprvé republikou
V českých zemí se objevilo úplně nové státní zřízení – parlamentní demokracie. Do roku 1918 Češi znali jen monarchii.
2. Vzniklo české vojsko
I když existovaly od roku 1914 československé legie, oficiálně československá armáda vznikla až v roce 1918. S výcvikem kvůli nedostatku lidí pomáhali Francouzi.
3. Hlavní město Praha
Po mnoha staletích se z provinčního města znovu stalo centrum státu. K Praze se přidružila okolní města a 1. ledna 1922 vznikla Velká Praha.
4. Rovnoprávnost žen a mužů
Až československá ústava z roku 1920 rovnoprávnost mužů a žen uznala na papíře.
5. Národ československý
Aby Češi nebyli menšinou ve vlastním státě, stvořil prezident T. G. Masaryk teorii národa československého. Rázem vzniklo 8 760 937 milionů Čechoslováků oproti 3 123 568 Němcům.
6. Zrušení šlechtických titulů
Aby se co nejvíce zapomnělo na rakouské zvyky a tradice, jedním z prvních zákonů bylo 10. prosince 1918 zrušení šlechtických titulů. Později následovaly za neoprávněné užívání i pokuty.
7. Pozemková reforma
Roku 1919 zákonodárci rozhodli o rozdělení velkých soukromých pozemků především šlechtických rodů. Vyvlastněn byl každý pozemek nad 250 ha, stát ovšem vyplatil finanční náhradu.
8. Hymna
»Kde domov můj« si vojáci zpívali už za války, oficiální hymnou ji stát uznal až v roce 1918 spolu s dnešní slovenskou hymnou Nad Tatrú sa blýská.
9. Námořnictvo bez moře
Málokdo ví, že Československo byla námořní »velmoc«. Dva parníky a ledoborec pomáhali legionářům ve Vladivostoku. Dokonce vznikla válečná loď President Masaryk.
10. Nové hranice
Plochu 140 446 km2 uzavírala 4120 kilometrů dlouhá hranice sousedící s Německem, Polskem, Rakouskem, Maďarskem a Rumunskem.
11. Úřední jazyk československý
Když vznikl československý národ, vznikl i úřední československý jazyk. V oblastech, kde menšina (Němci, Maďaři, Poláci) tvořila více než 20 procent obyvatel, musely úřady mluvit i jazykem menšiny.
12. Nová nejvyšší hora
Dnes už nejvyšší hora Slovenska – Gerlachovský štít – nahradila se svými 2654 metry nejvyšší horu mocnářství Ortler (3905 metrů).
13. Kotlina národů
Na území První republiky žilo dohromady 6 národů. Čechoslováci, Němci, Maďaři, Rusíni, Židé a Poláci. Celkem to v roce 1921 dělalo 13 410 750 lidí.
14. Spory o území
Vznik ČSR předznamenal válku s Polskem o Těšínsko (23. – 30. ledna 1919), a s Maďarskem o Slovensko (listopad 1918 – srpen 1919). Oba konflikty Češi ustáli se ctí.
15. Současné Brno
Strategické město na Moravě, kde žila hlavně německá menšina. Přidružením 21 obcí a dvou měst v roce 1919 získali ale převahu Češi a mohli rozhodovat o osudu města.
16. První prezident
Tomáš Garrigue Masaryk strávil válku v exilu, svou činností se ale nejvíce zasadil o republiku. Češi ho proto zvolili 14. listopadu 1918 za prezidenta. On sám domů přijel až 21. prosince vlakem.
17. Nový státní znak
Místo dvouhlavé orlice dvouocasý lev zastřešující znaky Slovenska, Podkarpatské Rusi, Moravy a Slezska. Prezident a Národní shromáždění využíval velký znak, který doplňovali dva štítonoši – dvouocasí lvi – s nápisem Pravda vítězí.
18. Vlajka
Původní bíločervenou vlajku nahradila po rozhodnutí speciální komise trikolora s modrým klínem do poloviny vlajky. Návrh vytvořil úředník Jaroslav Kursa a 30. března 1920 byl přijat poslanci jako oficiální vlajka.
19. Politické strany
V ČSR vzniklo po válce pět hlavních českých politických stran. Lidovci, agrárníci, národní socialisté, socialisté a komunisté. Kromě posledních zmíněných u většiny stran existovala i německá alternativa. Němci se nakonec sjednotili pod hlavičkou Sudetoněmecké strany (SdP), kterou vedl nechvalně proslulý Konrad Henlein.
20. Nová měna
S rozpadem monarchie 28. října 1918 ztratila platnost i rakousko-uherská koruna. Bankovky byly okolkovány a 25. února 1919 vznikla Česká koruna. Za české »státovky« je lidé mohli vyměnit do roku 1920.
21. Četnictvo
Zákon ze 14. dubna 1920 utvořil organizační strukturu tehdejší »policie« – četnictva. Zajímavostí je, že pro četníky platily vojenské trestní řády a soudy.
22. Letectvo
Dva dny po vyhlášení samostatnosti – 30. října 1918 – vzniklo československé letectvo. Prvotní německé a francouzské stroje nahradila postupně česká letadla Aero, Avia a Letov, která se vyvážela i do světa.
23. Národní shromáždění
Od roku 1920 o dění v republice rozhodovalo Národní shromáždění. Podobně jako dnešní parlament se skládal z Poslanecké sněmovny (300 poslanců) a Senátu (150 senátorů).
24. Zemské dělení
Podle staré tradice zemského dělení se rozdělilo i Československo. Vznikly Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Po roce 1928 se sloučila Morava a Slezsko na zemi Moravskoslezskou.
25. Vlastní univerzita
Po národnostních sporech byla Karlova univerzita rozdělena na českou a německou část v roce 1882, což v roce 1920 padlo. Zákonem byla ustavena Universita Karlova jako nositel tradice české univerzity a dočkala se za první republiky rozkvětu. Dohromady v ČSR existovalo 16 vysokých škol.
Zánik Československa
Zánik Československa se udál dvakrát, poprvé 14.–15. března 1939 (nacistická okupace) a podruhé a definitivně 31. prosince 1992, kdy Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla a dosavadní národní republiky (Česká republika i Slovenská republika) se od 1. ledna 1993 osamostatnily.