Jako kasina za prohibice: Gynekoložka chce zakázané potraty provádět na lodi v mezinárodních vodách

Meg Autryová působí na Kalifornské univerzitě v San Francisku. Tento stát nejspíš jen tak potraty nezakáže, gynekoložka však myslí na pacientky v jiných, konzervativnějších končinách USA. Založila neziskovou organizaci PRROWESS, jejímž cílem je vybudovat plovoucí kliniku zaměřenou na reprodukční medicínu a potraty.

„PRROWESS je odhodlaná poskytnout bezpečné útočiště osobám ze států, kde jsou reprodukční práva vážně ovlivněna zákony omezujícími přístup k reprodukční medicíně,“ uvádí neziskovka na svém webu. Pro většinu Američanek v takto přísných státech bude jednodušší dojet do některého liberálnějšího – ale Autryová a spol. se zaměřují na pobřeží Mexického zálivu, kde potraty neumožňuje hned několik sousedních států.

„Když se podíváte na lidi z nejjižnějších oblastí Texasu a Louisiany – i kdyby si za potrat zaplatili, nedostanou se do jiného státu v rámci jednoho dne,“ řekla pro The Daily Beast. „Pokud jste svobodná matka, nemůžete si jen tak vzít volno od rodiny.“

Antikoncepce i testy na choroby

Má proto v plánu pořídit loď a vybavit ji podle klinických standardů, aby lékaři na palubě mohli i operovat. „Klinika nabídne služby jako antikoncepci a testování na pohlavně přenosné choroby, které nemusejí v nejbližších zařízeních na souši být dostupné,“ uvádí dál web. Podobně už dávno fungují plovoucí nemocnice námořnictva či mezinárodní charity Mercy Ships, jež poskytují lékařské služby hlavně chudým africkým zemím.

Gynekoložka věří, že jakmile najde finance a vhodné plavidlo, připravit ho potrvá jen rok. Počítá s kapacitou až 20 pacientek denně. Loď bude kotvit v mezinárodních vodách (12 námořních mil čili 22 km), pacientky si budou dopravu zajišťovat samy. Nejspíš lodním taxi, které takovou vzdálenost urazí cca za dvě hodiny.

Postihne víc černošky než bělošky, varují experti kvůli zrušení ústavního práva na potrat v USA

Autryová se inspirovala nejen u nemocničních lodí, ale i u organizace poskytující tytéž služby v jiných zemích zakazující potraty. Nizozemská neziskovka Women on Waves (Ženy na vlnách) provozuje „potratové lodi“ od přelomu století. Tu doplula do Irska, tu do Polska, naposledy její web zmiňuje Mexiko, kde potraty nepovolovala většina států federace.

Tato organizace však neprovozuje přímo kliniku, šlo o několik akcí či kampaní. Zakladatelka Rebecca Gompertsová je lékařka a certifikovaná kapitánka. Pokaždé naložila pár pacientek na plachetnici nebo menší loď, odvezla je do mezinárodních vod a tam těhotné dostaly interrupční pilulky.

Dohromady takto organizace poskytla stovky interrupcí, uvedla pro The Daily Beast Gompertsová. To ale není hlavním cílem – tím je upoutat pozornost, upozornit na problematiku potratů, snad i vyvolat nějaký rozruch.

Co se efektivity poskytování potratových pilulek týče, nasadila už Gompertsová jinou metodu, posílá je přes hranice poštou nebo dronem. A udržovat v provozu loď není zrovna snadné, natož třeba provádět lékařské procedury na rozbouřeném moři.

„Myslím, že projekt je velmi cenný v tom, že skutečně zviditelní problém – omezení potratů,“ uvedla lékařka-aktivistka. „Pokud jde o skutečný přístup k potratům, k tomu zase tolik nepřidává.“

Žaloby odráží

Tak jako tak za léta praxe nasbírala mnoho zkušeností – a nejen co se týče lodí a samotných potratů, ale také takových zkušeností, které nasbíráte, jen když vás odpůrci zas a znova ženou k soudu.

Zatím žádná žaloba neuspěla. Přesto při každé akci mají Ženy na vlnách právníka připraveného rychle řešit případné problémy. „A obvykle u toho právní problémy bývají, byť neoprávněné,“ dodává kapitánka.

Má tak pro podobné projekty cenné rady. Například: Čím větší loď, tím více příležitostí pro přístavní správu, jak se vám dostat na kobylku, pokud vám není nakloněná. Početnější flotilu menších lodí půjde hůře zadržet než jednu velikou loď, navíc v poměru náklady-výsledky vycházejí podle odhadů Gompertsové příznivěji.

Hrozí i v Česku zákaz interrupcí? „Potrat je zabití člověka,“ říká za sebe Jurečka

Z právního hlediska jsou takzvané mezinárodní vody zajímavé; totiž oficiálně nic takového neexistuje, prostě jen moře nikoho za hranicí teritoriálních vod. Provádět tam potraty je „podmanivá idea“, uvedl advokát Isaak Hurst pro The Daily Beast. „Je to sen většiny námořních právníků, poněvadž to vyžaduje ohromnou spoustu právní práce,“ vysvětluje advokát, který založil kancelář právě pro otázky mezinárodních vod.

Klíčová je v takových případech vlajka, pod níž plavidlo pluje, respektive kde je formálně registrované. To může být prakticky kdekoli, některé země mají svobodnější plavidla a provozovatelé lodí si je tam registrují, ač se tam vůbec neplaví a nic společného s nimi nemají. Na palubě lodí Žen na vlnách platí nizozemské zákony, které potraty umožňují. Pokud by nová klinika Meg Autryové byla registrovaná v USA, zatím by to z hlediska potratů mělo být v pořádku. Červnové zrušení klíčového rozsudku z roku 1973 potraty nezakazuje, jen je přestalo garantovat federální právo, každý z 50 států USA si rozhoduje sám. Panují však obavy, že konzervativní Nejvyšší soud půjde ještě dál a potraty zkomplikuje všem státům.

Právní kličky

A i když bude klinika mimo teritoriální vody USA a tedy mimo dosah jejich legislativy, nadále budou cestičky, jak jí komplikovat provoz. Například by odpůrci potratů mohli zkoušet žalovat provozovatele mořských taxi, která na kliniku budou vozit pacientky, či zásobovací lodě.

Americká federální justice také může trestat Američany za zločiny, ať už je spáchají kdekoli. Pokud by se potraty staly trestnými, měla by klinika raději zaměstnávat občany jiných zemí, aby pak neměli doma potíže.

Porušit zákon, nebo Hippokratovu přísahu? Zákaz potratů v USA lékaře děsí i mate

„Výdaje spjaté s loděmi jsou ohromné,“ varuje ovšem právník Hurst, který do branže vidí i z praktického hlediska. „Pokud máte ideu pomáhat s danými financemi co nejvíc lidem, tohle skutečně nebude efektivní přístup pro konání dobra.“

Gompertsová sice možná souhlasí, ale americkou následnici nechce zrazovat. „Nikdy nikomu nebudu říkat, jaký druh aktivismu má nebo nemá dělat. Myslím, že každý má dělat, co v danou chvíli může. Cokoliv, co může pomoci lidem najít přístup k lékařské péči, je užitečné.“

Ať už to Autryová nyní myslí jako praktické řešení, nebo jako aktivismus, je zřejmé, že podobné podniky a akce, zkrátka hledání kliček a mezírek v zákonech nyní v Americe budou přibývat.