Sobota 20. července 2024
Svátek slaví Ilja, zítra Vítězslav
Oblačno 27°C

Su Ťij: Známá bojovnice opět v base. Proč ztratila svobodu i obdiv ze Západu?

Autor: mav, BBC - 
7. prosince 2021
05:30

Kdysi ji svět vnímal jako ikonu lidských práv – aktivistku, která se vzdala vlastní svobody, aby se vzepřela generálům, již Barmě (Myanmaru) vládli desítky let, píše BBC. V demokratických volbách Aun Schan Su Ťij (75) vojenskou juntu porazila, její vláda však měla k ideálu daleko; loni ji opět vojáci svrhli a nyní ji soud opět posílá za mříže. Čím ale ztratila obdiv západních demokratů?

Z let 1989 až 2010 jen šest strávila na svobodě. Svým osobním bojem za nastolení demokracie místo vojenské diktatury si vysloužila věhlas coby mezinárodní symbol nenásilného odporu proti útlaku. Už v roce 1991 obdržela Su Ťij Nobelovu cenu míru, navrhoval ji na ni mj. Václav Havel. „Je vynikajícím příkladem moci bezmocných,“ popsal asijskou disidentku s odkazem na svůj světoznámý esej.

Cenu přebíral jménem barmského lidu její nezletilý syn, který i s bratrem vyrůstal u britského otce a nějakou dobu už bez matky, Su Ťij byla totiž v Barmě v domácím vězení.

Šedá eminence s britskými syny

Roku 2015 vedla svou Národní ligu pro demokracii (NLD) k vítězství k po čtvrt století prvním (víceméně) svobodným volbám. Ústava jí zapovídala stát se prezidentkou – kvůli technikálii, že její synové mají cizí občanství. Sama se ovšem nijak netajila, že prostě bude vládnout bez nejvyšší funkce, skrze důvěrné spolupracovníky.

Po loňských volbách, po obhájení, ba posílení pozice o ni však Su Ťij i celá strana zase přišly, generálové zpochybňovali legitimitu voleb, letos v únoru zase demokratickou vládu svrhli a vůdkyni i další politiky zatkli. Vyhlásili stav nouze, který dal armádě zpátky moc; v srpnu ho velitel armády Min Aun Hlain prodloužil až na další dva roky, informovala BBC. A také se prohlásil premiérem, přičemž doteď tato funkce v zemi neexistovala.

Zatímco na mezinárodní scéně pověst Su Ťij ohromně utrpěla kvůli masakrům, ba možná genocidě menšiny Rohingů, u většinové populace buddhistické víry zůstává disidentka ohromně populární.

K politice byla skoro předurčená, jak napovídá její celé jméno Aun Schan Su Ťij - doslova Su Ťij, dcera Aun Schana. Tento generál a zakladatel barmských ozbrojených sil byl hrdinou boje za nezávislost na britském impériu – které se „Otec vlasti“ jen těsně nedožil, i s řadou svých ministrů byl zavražděn v červenci 1947.

To byly jeho dcerce dva roky. Aktivní byla i její matka Chin Ťij, první žena mezi barmskými ambasadory – konkrétně v Indii, kde tak i Su Ťij strávila část dětství. Pak šla na Oxfordskou univerzitu studovat filozofii, politiku a ekonomii. Potkala tam i životní lásku, akademika Michaela Arise. Nějaký čas spolu žili v Japonsku a Bhútánu, ale usadili se zase v Británii, kde vyrůstali i jejich synové Alexander a Kim.

Roku 1988 odjela do Rangúnu pečovat o těžce nemocnou matku. Tou dobou zemí zmítaly nepokoje, tisíce studentů, úředníků i mnichů manifestovaly za demokratické reformy. Rázen se octla v centru dění. „Coby dcera svého otce jsem nemohla být lhostejná vůči tomu, co se dělo,“ pronesla v Rangúnu 26. srpna 1988 před půlmilionovým davem nespokojených. Inspirovala se nenásilnými protesty Martina Luthera Kinga a Mahátmy Gándhího, organizovala manifestace a cestovala po zemi, požadovala demokratické reformy a svobodné volby.

Armáda nepokoje brutálně potlačila a v září 1988 uchvátila moc; za pár měsíců Su Ťij skončila v domácím vězení. Kandidovat jí v řadách NLD ve volbách v květu 1990 vojáci dovolili, ne už ale po vítězství převzít moc; dalších mnoho let byla střídavě v hausarestu nebo pod jinými omezeními. Dostala svolení odjet za rodinou do Británie – ale nesměla by se vrátit. Nejela ani za umírajícím manželem, který roku 1999 podlehl rakovině. A ani děti za ní roky nesměly.

Nešlo jen o věznění – vícekrát byla se svými spolupracovníky a stoupenci terčem hromadných útoků. Masakr rok 2003 stál život na sedmdesát lidí.

Havel a dalajlama

Roku 2010 ji propustili z domácího vězení. Přespříští rok se obměňovalo 45 křesel sněmovny; strana NLD jich získala 43, poslankyní se stala i Su Ťij. Poprvé po 24 letech směla ikona lidskoprávních aktivistů konečně do světa. V září 2013 přijela i do Prahy – na konferenci Forum 2000, kterou zakládal (roku 2011 zesnulý) Václav Havel. Zúčastnili se i další „kolegové nobelisté" - dalajlama a poslední bílý prezident JAR, F. W. de Klerk.

„Když jsem byla v Barmě v domácím vězení, myslívala jsme na Československo jako na vzdáleného přítele, na kterého se můžeme vždy spolehnout v čase potřeby," svěřila se Su Ťij. Havla prý vnímala jako člověka, který se jí zastával a který jí umožnil cítit se svobodně.

V roce 2015 pak přišlo drtivé vítězství NLD ve volbách a naděje na demokracii. Jenže ambiciózní vojáci stále nebyli zcela ze hry, dál si drželi ministerstva obrany a vnitra. Su Ťij ovládala několik dalších resortů, včetně třeba zahraničí, zatímco v roli prezidenta se střídali její blízcí spolupracovníci.

Vláda NLD však nezvládala výbušnou situaci s muslimskou menšinou Rohingů. Na vražedné útoky na policejní stanice v Rakhinském státě odpověděla armáda masivními zátahy a vypalováním vesnic, statisíce Rohingů prchaly do sousedního Bangladéše, kde živořily v nuzných běženeckých táborech.

Mezinárodní soudy prošetřují, zda šlo ze strany barmské vlády a armády o zločiny proti lidskosti a genocidu. Byť přímou či hlavní odpovědnost nelze připisovat demokratické vůdkyni, nezazněly z její strany ani žádné odsudky vojáků. Někteří mezinárodní stoupenci ji ještě hájili, že se projevuje jako pragmatický politik snažící se vládnout mnohonárodnostní zemi s komplexní historií. Ale i ty zklamala, když na slyšení před tribunálem v Haagu armádu hájila.

A stejně děsivým překvapením pro její (hlavně západní) fanoušky bylo odsouzení dvou novinářů, barmských spolupracovníků agentury Reuters, kteří pátrali po jednom z masakrů spáchaném armádou. Vojáci jim podstrčili tajné dokumenty, načež za jejich držení byli zatčeni. Su Ťij hovořila o vládě zákona, justice oba investigativce odsoudila a neuspěla ani odvolání na Nejvyšší soud. Až po dvou letech, kdy věznění dostali mj. Pullitzerovu cenu, jim prezident udělil milost. A problémy měla i řada dalších novinářů, byť doufali, že demokratický režim bude otevřenější.

Ceny vraťte

Doma to „Lady“ nijak zvlášť neuškodilo, loňský průzkum ukazoval oblibu u 79 % lidí - od předchozího roku nárůst o 9 procentních bodů.

Zato Su Ťij přišla o řadu mezinárodních poct, mj. od Evropského parlamentu či Amnesty International nebo třeba plakety a čestná občanství měst, psala BBC. „Příběh Aun Schan Su Ťij je stejně tak o ní jako o nás,“ komentoval bývalý americký velvyslanec v Barmě Derek Mitchell. „Možná se nezměnila. Možná byla celou dobu konzistentní, to jen my jsme v plném rozsahu nevěděli, co je zač. Musíme mít na paměti, že bychom z lidí neměli dělat nějaké nadlidské ikony,“ řekl pro BBC.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi