Pondělí 29. listopadu 2021
Svátek slaví Zina, zítra Ondřej
Zataženo, déšť se sněhem 2°C

Energetická krize: Jak se plyn stal strategickou zbraní Ruska v EU i USA proti Íránu

Autor: mav, The Independent - 
19. října 2021
05:00

Ruská konfrontace s Evropou a hroutící se energetické firmy, napětí ve východním Středomoří i hra velmocí o vliv v hroutícím se Libanonu. Ve všech těchto situacích je zemní plyn diplomatickou zbraní píše deník The Independent.

Lidé v Bejrútu, Paříži či Londýně mají v těchto dnech tytéž obavy, že nadcházející zima bude studená – plyn, který jim vytápí a osvětluje domovy, velmi zdražil, ba se ho nedostává. Energetická krize má mnoho příčin. Poptávka výrazně převýšila nabídku mj. kvůli rychlé obnově po hospodářských propadech vyvolaných pandemií koronaviru – výroba se často rozjela dřív, než se očekávalo. Dalším důvodem je nové úsilí čínské vlády v boji proti změnám klimatu. A také samozřejmě desetiletí politické korupce a neschopnosti, jak předvádí katastrofa v Libanonu.

Jak Evropané, tak Libanonci teď upínají své naděje na „potrubní diplomacii“ – jejich situace by mohly vyřešit nové dodávky přes plynovody. Krize v praxi ukazuje, kterak může zemní plyn sloužit jako geopolitická zbraň, třebaže nejde o zbraň příliš elegantní či efektivní, ba se může obrátit proti útočníkovi.

„Plyn jako geopolitická zbraň může fungovat jen ve velmi nerovném obchodním vztahu, kde má jedna strana jednoznačně navrch. To patrně nikdy nebyl případ energetických vztahů EU s Ruskem,“ soudí Andreas Goldthau, profesor mezinárodních vztahů Erfurtské univerzity. „Evropa je přední zákazník a Rusko nemá moc možností, kam exportovat,“ dodává.

Mezinárodní politika energetickou krizi nezpůsobila, na rozdíl od událostí v nedávných letech. Roku 2009 ruský gigant Gazprom zastavil veškeré dodávky do Evropy kvůli sporům o ceny s Ukrajinou, přes kterou tehdy proudila většina ruského plynu do zemí EU. Pět let poté, po ruské anexi Krymu, Rusko vinilo Ukrajinu, že Gazpromu neplatí dluhy, a zavřelo kohoutky.

„Rusko historicky využívalo energetické zásoby a ceny jako prostředek, jak si mezi jednotlivými zákazníky z EU kupovat přátele i hrát ‚rozděl a panuj‘. Dnes už je to velmi obtížné, neboť začal fungovat společný energetický trh EU,“ vysvětluje Goldthau pro Independent.

Evropský trh začal fungovat právě v roce 2009, připravoval se však roky před tím. Hlavním smyslem je posílit konkurenci dodavatelů energií a tedy omezit závislost členských zemí na velkých dodavatelích, zejména na Rusku.

Prohlubující se ochlazení vztahů EU a Ruska

„Ochlazení vztahů mezi Ruskem a EU se prohlubovalo, když Evropa zavedla další opatření na regulaci trhu s plynem i vizi Zelené dohody, jež má v příštích deseti letech snížit dovoz plynu o 40 procent a o 90 do roku 2050,“ uvedla Maria Pastuchovová, specialistka na energetickou diplomacii evropského think tanku E3G. Závislost na plynu – a tedy Rusku, které do EU dováží asi 40 procent její spotřeby – neskončí rychle.

Krizi pociťují i Britové, třebaže z Evropské unie vystoupili a v Severním moři mají řadu těžebních plošin. Jenže poslední roky domácí těžba klesá a dovoz roste – hlavně z Norska, ruský import představuje méně než 5 % britské spotřeby. I tak ale krize zamávala cenami plynu a Británie nemá moc plynu v zásobě, takže velkoobchodní cenové výkyvy rychle a bolestivě pociťuje, uvádí BBC. Z plynu navíc Británie vyrábí velkou část své elektřiny a plynem se vytápí čtyři z pěti domácností. Podobně jako v Česku, i na Britských ostrovech tak už kvůli náhlému růstu ceny plynu zkolabovalo několik dodavatelů.

Zprovozněte Nord Stream

Ač tentokrát politika energetickou krizi nevyvolala, mohla by ji uklidnit, zabránit ještě horším dopadům. Začátkem října ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je Rusko připraveno navýšit dodávky západním směrem.

„Třebaže Gazprom opakovaně – v květnu a srpnu 2021 – avizoval, že do Evropy tento rok vyveze 183 bcm (miliard metrů krychlových) plynu a svých odhadů se držel, Evropa zjevně od Ruska čekala víc a byla překvapena, když se Gazprom rozhodl dát přednost naplnění vlastních zásobníků v Rusku před nabídkou dodatečného plynu pro Evropu,“ připomíná Kaťja Jafimovová z Oxfordského institutu energetických studií. Podle ní se Rusko energetickou zbraní neohání a v Evropě se hledá, na koho svést krizi, jež má prozaičtější příčiny. Mimo jiné i požár ruské rafinérie, tweetovala expertka.

Podle jiných odborníků Kreml držel vývoz plynu nízko s cílem přivodit zdražení a tím tlačit na evropské a německé představitele ve věci zprovoznění nové větve plynovodu Nord Stream. V pondělí se první rameno Nord Stream 2 naplnilo plynem a dodávky můžou začít – projekt ale nadále čeká na úřední schválení. Putin i další ruští představitelé se vyjádřili, že urychlené zahájení provozu by situaci ulevilo.

„Vyjádření Kremlu o nutnosti urychlení certifikace plynovodu Nord Stream 2 není zrovna šťastně načasovaný pokus využít zdražení plynu ve prospěch Gazpromu a plynovodu,“ komentovala pro Independent Pastuchovová. „Obecné stanovisko EU k Rusku to nezmění (leda zhorší), ani to nepomůže udržet obraz Gazpromu coby spolehlivého dodavatele.“

Alternativou plynovodů je dovoz zkapalněného plynu (LNG) tankery, zejména z Kataru a USA. Zejména ty americké ale nyní míří spíše do Asie. Vedle toho má Evropa ve své blízkosti další naleziště plynu, pod východní částí Středozemního moře. Jenže jejich rozvoj se komplikuje geostrategickým soupeřením v regionu, různými konflikty a historickou nevraživostí mezi Egyptem, Izraelem, Libanonem, Tureckem a Kyprem.

Právě Libanon v posledních měsících zažívá energetickou krizi daleko těžší než Evropa. Kvůli ekonomickým problémům chyběly dolary na dovoz nafty, z níž vyrábí velkou část elektřiny. Domácnosti mají proud jen pár hodin denně, nedostává se ani nemocnicím; energetická krize přerostla do krize humanitární, uvedl portál Deutsche Welle

Energetický závod o vliv

A tak se energie stala diplomatickou zbraní i v Libanonu. Navzdory americkým sankcím a přes nelegální hraniční přechod dorazily do země konvoje cisteren s naftou z Íránu. Dopředu to v srpnu avizoval vůdce Hizballáhu, militantního hnutí napojeného na Írán, jež má v zemi enormní politický i společenský vliv. Další surovinu poslal Írán v tankerech přes syrský přístav Baníjás.

Američané a jejich regionální spojenci přišli s diplomatickou protiofenzivou, kterak kontrovat vlivu Íránu v Libanonu a rovněž Sýrii. Egypt má Libanon zásobovat plynovodem AGP, Jordánsko bude dovážet elektřinu, kterou vyrábí hlavně z plynu dováženého z Izraele.

Plán má nejméně dva geopolitické háčky. Izrael by (nepřímo) zásoboval energií i hnutí Hizballáh, pro nějž je jeden z hlavních cílů zničení státu Izrael. Zadruhé, plynovod AGP vede přes území Sýrie; plán tak potřebuje součinnost prezidenta Bašára Asada, na nějž přitom USA také uvalily sankce. Asad se zapojit chce, je to pro něj vítaná cesta, jak po těžké občanské válce prolomit mezinárodní izolaci.

Podle Stevena Wrighta z katarské Univerzity Hamada bin Chalífy má prezident přehnané ambice: „Ten plán nebude stačit, aby Asada v očích mezinárodního společenství očistil. Konec konců to byla Sýrie, kdo v Libanonu způsobil nestabilitu skrz Hizballáh, který je prodlouženou rukou Sýrie a Íránu. V nejlepším případě uvidíme vůči Sýrii pragmatismus, ale vykoupení není ve hře.“

A stejně tak si USA nemůžou dělat naděje, že by dodávkami plynu oslabily vliv Íránu v Libanonu. „To sevření je podstatně komplexnější, hluboce zakořeněné a jen tak neoslabí,“ uzavírá Wright.

Video Havlíček o zdražování energií, konci Bohemia Energy i volbách. Má být Babiš prezidentem? - Pavlína Horáková, Lukáš Červený

konas3 ( 19. října 2021 09:15 )

http­s://o­ener­geti­ce.cz­/plyn/­plyno­vod-sila-sibire-zahajil-provoz-rusky-plyn-proudi-do-ciny

konas3 ( 19. října 2021 09:13 )

Tak pan Andreas Goldthau se hluboce mýlí když tvrdí, že Rusko nemá kam exportovat plyn. Patrně se k němu nedonesla zpráva o plynovodu nazvaném Síla Sibiře, kterým ruský plyn už do Číny vesele proudí.Na potvrzení kousek článku z portálu OENERGETICE.cz". Článek je z 2.prosince 2019!
Síla Sibiře je s náklady 55 miliard dolarů dosud nejdražším ruským plynovodem. Provoz dnes zahájila jeho část dlouhá 2157 kilometrů. Ve finále by měl plynovod měřit ještě o téměř tisíc kilometrů víc. Ruský plynárenský gigant Gazprom již v roce 2014 podepsal obří dohodu o dodávkách plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře po dobu 30 let v hodnotě zhruba 400 miliard dolarů.

pekarova ( 19. října 2021 08:36 )

Tuto krizi si zavinila EU sama za pomocí naprosto nerealistických zásahů a zeleným šílenstvím. Jen malý dotaz, na co budou jezdit ty elektro s r a č k y, když nemáte elektřinu pro základní potřeby.

pekarova ( 19. října 2021 08:31 )

Probruselští šváby a EU bojkotuje Rusko a minulý týden Putin na konferenci řekl jasně , že si EU objednala málo plynu, tak tady nemelte s r a č k y , že Rusko dodává málo. A navíc EU ma 1000 kubíků za 1440 USD a Srbové za 270 USD, řekl to prezident Srbska při návštěvě Slovinska.

deratizater ( 19. října 2021 08:27 )

Antiruská demagogie. Kdo chce tak si může s Ruskem dojednat přímou platbu zafixovanou na 15let která je třetinová cen na západní burze . Tak se vyjádřil Putin .Učinili tak již Maďaři ale i Němci ale naší primitivně rusofobní politici budou raději nakupovat ruský plyn oklikou spekulačně předražený na západních burzách.

Zobrazit celou diskusi
Další videa