Kde vezme Tálibán peníze na vládnutí? Na teror měli, teď jim hrozí finanční krize

Nové pány Afghánistánu zřejmě brzy čeká finanční krize. Nebude jim stačit, že se v minulých letech dokázali víc stavět na vlastní nohy a nezáviset jen na zahraničních sponzorech, zejména Íránu, Pákistánu a arabských boháčích od Perského zálivu. Rozpočet militantního islamistického hnutí, který se za loňský rok odhaduje na 35 miliard korun, zdaleka nebude stačit na správu celé třicetimilionové země. K velké části dosavadních vládních zdrojů se totiž Tálibán nedostane.

Ve středu guvernér afghánské centrální banky (DAB) Adžmal Ahmadí informoval, že Afghánistán má rezervy zahraničních měn zhruba v hodnotě 9 miliard dolarů (skoro 200 miliard Kč). Sedm miliard z toho je ve Spojených státech, například ve formě cenných papírů či zlata; Washington se zrovna chystal poslat do Kábulu hotovost, když se afghánská vláda o víkendu začala hroutit pod náporem Tálibánu. „Ta várka nedorazila,“ tweetoval Ahmadí. „Zdá se, že naši partneři měli dobré informace, co se stane.“

Banky i Afghánci, obávající se blížícího se kolapsu vlády a ekonomiky, se tak najednou nemohli dostat k dolarům. Ale po zahraničních rezervách se pídili i představitelé islamistických dobyvatelů: „Tálibán se prý ptá personálu DAB, kde je jmění. Jestli to je pravda, je zřejmé, že do týmu urgentně potřebují přidat nějakého ekonoma. Tálibán zvítězil vojensky, ale teď musí vládnout. Není to snadné,“ tweetoval sarkasticky ekonom a diplomat, jenž z Kábulu uprchl. Dodal, že ze všech zahraničních rezerv můžou mít islamisté přístup možná k jednomu, dvěma promilím, zbytek partneři svržené vlády zmrazili. Nyní očekává pokles hodnoty národní měny afghání a inflaci, zdražování jídla bude mít vážný dopad hlavně na chudé.

Zároveň Afghánce od svých asistenčních nástrojů (tzv. zvláštních právů čerpání, SDR) odříznul i Mezinárodní měnový fond, který uvedl, že se vždy řídí názory mezinárodního společenství. „V současné době v mezinárodním společenství není dostatečně jasno ohledně uznání vlády v Afghánistánu. V důsledku toho země nemá přístup k SDR nebo jiným zdrojům MMF,“ poznamenal mluvčí organizace. Z MMF Kábul 23. srpna očekával zdroje v hodnotě přes 8 miliard korun, uvedla BBC.

„Také je ve hře možnost, že se finanční pomoc využije jako páka na Tálibán, aby nedopouštěl krutosti, jakých se mnozí obávají – a jež už se podle některých zpráv dějí,“ komentoval ekonomický přispěvatel BBC Andrew Walker.

Právo šaría: Sekání rukou a domácí vězení pro ženy. Tálibán slibuje „mírnější“ výklad

Tálibán řada zemí považuje za teroristickou organizaci, sankce mu tak výrazně ztěžují získávání financí. Třebaže právo šaría drogy zavrhuje, posledních pět let stále více islamisté spoléhali na pěstování opia. Podle jistých expertů prý dokonce zavedli novou variantu, jejíž makovice lze místo dvakrát ročně sklízet i třikrát.

Zpráva NATO před dvěma lety popsala, kterak hnutí „dosáhlo, nebo je k dosažení blízko, finanční i vojenské nezávislosti; afghánský Tálibán může z vlastních zdrojů financovat své povstání, nepotřebuje podporu vlád či občanů jiných zemí“.

Tálibán a mezinárodní vztahy

Rozpočet na partyzánskou válku i na kampaň ovládnutí země je však řádově jiný než rozpočet pro fungování vlády. To si Tálibové dozajista uvědomují. Analytici předvídají, že se nová vláda bude tvářit vstřícněji a umírněněji oproti tálibánské tyranii z let 1996-2001 – i proto, aby hospodářsky zemi úplně neodřízli.

První v podstatě oficiální vystoupení Tálibánu po ovládnutí Kábulu to potvrzují – na tiskové konferenci z prezidentského paláce představitelé hnutí ujišťovali, že stojí o konstruktivní styky se světem. „Chceme mít velmi dobré vztahy se všemi, abychom mohli obnovit ekonomiku a zajistit prosperitu, abychom se dostali z této krize,“ prohlásil mimo jiné jeden z mluvčích Zabíhulláh Mudžáhid.

Tálibán vydal mírové příkazy bojovníkům. Jsou stále barbarští, ať vás neoblbnou, varuje bývalý voják

Zároveň za budoucí islamistickou vládu slíbil, že zarazí export opia – byť to nebude snadné. „Mezinárodní společenství by nám mělo pomoci, abychom měli alternativní plodiny; poskytneme-li našim lidem alternativní plodiny, tak samozřejmě budeme schopni pěstování drog zastavit."

Na Afghánistán za rok 2020 připadlo 84 % světové produkce opia, když meziročně jeho sklizeň vzrostla o 37 %, konstatovala červnová zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Celkově byly tři z posledních čtyř roků mezi rekordními co do absolutní sklizně makovic. Drtivá většina opia pochází z oblastí ovládaných Tálibánem, prozápadní vláda drogy potlačovala. Hnutí si od zemědělců bralo desátek.

Podobně danilo těžbu nerostných surovin, což přinášelo skoro třetinu jeho příjmů, a danilo i lidi na ovládaných územích. Dalším zdrojem příjmu byla kriminalita. Loňská zpráva OSN vedle produkce a pašování drog zmiňuje vydírání a únosy pro výkupné.

Nadále však Tálibán dostával nemalé peníze od svých zámožných fanoušků; jen z arabských zemí Perského zálivu to bylo až 240 milionů dolarů (5,2 miliardy korun), a další peníze přišly z Íránu, uvádí Guardian.

Převrat jako příležitost, nebo hrozba? Čína a Rusové o opatrných stycích s Tálibánem

Naopak teď noví vládcové Afghánistánu nemohou počítat s financemi, které přicházely z bohatších zemí jako rozvojová pomoc – a tvořily 42,9 % HDP země. Jeden z hlavních donorů, Německo, už rozvojovou pomoc zastavilo; pro letošek počítalo se 430 miliony eur (11 mld. Kč). Nově chce prostředky přesunout do sousedních zemí, které nesou zátěž afghánských uprchlíků.

Další vlády stejný krok zvažují. „Vypadá to, že i Tálibán chápe zoufalou potřebu zahraniční pomoci,“ konstatoval už před bleskurychlým postupem bojovníků John Sopko, americký speciální inspektor pro rekonstrukci Afghánistánu.

Pokud jde o humanitární pomoc (jídlo, léky,…), tak Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala mezinárodní společenství, aby ji nepřerušovalo, neboť afghánský zdravotnický systém je zranitelný a zůstává terčem útoků. Některé státy, které se podílely na humanitární pomoci, jsou nyní zdrženlivé, podotkla ČTK.

Česká pomoc Afghánistánu

Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka je zatím předčasné prohlašovat, jaké budou nadále vztahy Prahy s Kábulem. „Měli bychom ale využít humanitární pomoci na podporu afghánské společnosti a její poskytování podmínit zachováním některých práv, které si například afghánské ženy za posledních 20 let vydobyly," řekl na čtvrteční tiskové konferenci. Tentýž den jeho úřad oznámil, že pozastavuje 40 milionů korun rozvojové pomoci, které měly afghánské vládě pomoci s udržitelným rozvojem a bezpečnostních sil.

Nemálo peněz také v Afghánistánu utratili západní vojáci – vždyť jen náklady Spojených států na dvacetiletou válku podle dubnových propočtů Brownovy univerzity vyšplhaly na 2,261 bilionu dolarů (48,9 bilionů korun); určitý zlomek toho inkasovali místní spolupracovníci a dodavatelé. Hrubý domácí produkt Afghánistánu se přitom podle Světové banky v poslední dekádě pohybuje kolem 20 miliard dolarů (cca 430 miliard Kč).