Začal válku v Afghánistánu, teď promluvil o smutku: Exprezident Bush volá po rychlých evakuacích
Bývalý americký prezident George Bush mladší a jeho žena Laura sledují vývoj v Afghánistánu s „hlubokým smutkem“. Pár to uvádí v prohlášení vydaném v noci na dnešek po rychlém postupu radikálního hnutí Tálibán zakončeném obsazením hlavního města Kábulu. Podle Bushových by Spojené státy měly Afgháncům prchajícím před islamisty zajistit možnost opustit jejich vlast.
Bush byl v roce 2001 tím, kdo rozhodl o americké invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky z 11. září. Rozhodnutí současného šéfa Bílého domu Joea Bidena stáhnout po dvaceti letech zbývající americké jednotky v červenci exprezident označil za chybu a varoval před tvrdými dopady na afghánské ženy a dívky.
„Laura a já sledujeme tragické události, které se odehrávají v Afghánistánu, s hlubokým smutkem,“ uvádí Bush společně s manželkou v novém prohlášení. To přišlo po vstupu bojovníků Tálibánu do Kábulu, útěku afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního z vlasti a po dni chaosu na kábulském mezinárodním letišti, které se stalo v podstatě jedinou cestou ven ze země přebírané islámskými fundamentalisty.
„Afghánci, kteří jsou teď nejvíce ohrožení, jsou titíž, kteří stáli v popředí pokroku uvnitř své země,“ míní 43. prezident USA a bývalá první dáma. „Prezident Biden slíbil tyto Afghánce evakuovat, společně s americkými občany a našimi spojenci. Vláda Spojených států má pravomoc omezit byrokracii pro uprchlíky během naléhavých humanitárních krizí. A je nyní naší zodpovědností – a máme na to prostředky – zajistit pro ně bezpečný odchod, bez byrokratických průtahů,“ apelují manželé Bushovi.
Washington už začal z Afghánistánu evakuovat americké pracovníky, jakož i Afghánce, kteří americkou diplomatickou i vojenskou misi podporovali, a jejich rodiny. Vláda trvá na tom, že afghánské spolupracovníky, kterým hrozí pomsta Tálibánu, dostane do bezpečí, po překotném vývoji z posledních dní ale není jasné, jaká část z desetitisíců těchto lidí skutečně evakuována bude. V amerických médiích se objevují informace o tom, že mnozí nejsou v Kábulu anebo nemají podle stávajících pravidel na evakuaci nárok. Chaotické výjevy z letiště a zoufalé snahy Afghánců dostat se na některé z letadel mezitím vyvolávají srovnávání situace s americkým odchodem z Vietnamu v roce 1975.
Prezident Biden v pondělním projevu hovořil o „složitém a nepěkném“ konci nejdelší americké války, své rozhodnutí ukončit po 20 letech bojovou misi v Afghánistánu ale znovu hájil. Bidenova administrativa svým postupem navazuje na kroky vlády republikánského prezidenta Donalda Trumpa, která loni podepsala mírovou dohodu s Tálibánem a naplánovala stažení vojsk do letošního května. Přesto Biden v posledních dnech čelí silné kritice Trumpa a dalších republikánů, lídři jeho Demokratické strany v Kongresu zatím za prezidentem stojí.
Dvacetiletá válka v Afghánistánu podle dubnových propočtů Brownovy univerzity stála USA 2,261 bilionu dolarů (48,9 bilionů korun). A nejde jen o přímé výdaje na žold, 296 miliard z toho představují platby válečným veteránům a 530 miliard úroky, protože si Amerika na válku musela půjčit. A úroky i péče o veterány budou stát další stamiliardy ještě desítky let.
Náklady Američanů na válku každoročně byly pětinásobkem afghánského hospodářství: hrubý domácí produkt Afghánistánu se podle Světové banky v poslední dekádě pohybuje kolem 20 miliard dolarů (cca 430 miliard Kč).
Nejdříve měla být evakuace a pak stažení vojsk! Ovšem kdo mohl tušit, že se místní armáda jen tetelila ve chvostu armád z ciziny. A nebo si někdo myslel, že tam existuje půda pro kulturu podobnou té naši, zasel tam hodně drahá semínka a ejhle: nevyrostlo nic! Kdo chtěl koukat na odhalené tváře i těla? - americký voják. A proč má být za to či ono býti zbaven vládnutí či popraven?