Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 98 ukrajinských dronů. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle kterého šest bezpilotních letounů mířilo na metropoli Moskvu.
Nejvíce dronů bylo zlikvidováno nad Belgorodskou oblastí, kde jich Rusko sestřelilo 45. Nad Moskevskou oblastí to bylo 11 strojů. Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajina tento týden v obléhaných částech Pokrovsku v Doněcké oblasti, který je pro Ukrajinu důležitým logistickým uzlem, nasadila speciální síly. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva ukrajinské vojenské zdroje. Rusko přitom tvrdí, že ukrajinské síly v oblasti obklíčilo. Zdroj ze 7. sboru rychlé reakce uvedl, že speciální síly před několika dny v oblasti přistály s vrtulníkem Black Hawk. Druhý zdroj řekl, že na operaci dohlíží šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek řekl, že Rusko nasadilo na 170.000 vojáků ve východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se snaží dobýt město Pokrovsk. "Situace v Pokrovsku je obtížná," řekl Zelenskyj, ale odmítl nedávná ruská tvrzení, že zničené město je po více než roku bojů obklíčeno. Prezident přiznal, že některé ruské jednotky do města pronikly, ale trval na tom, že ukrajinští obránci je zneškodňují.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.