Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.
Jen několik dnů poté, co se Trump s Putinem během telefonátu dohodli na tom, že se sejdou v Budapešti, aby jednali o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu, poslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu dopis, v němž zdůrazňovalo, že je třeba se zabývat tím, o čem Putin mluví jako o „základních příčinách“ vpádu do sousední země. Jde o velké územní ústupky ze strany Kyjeva, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.
Spojené státy summit zrušily po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraniční Markem Rubiem. Rubio po něm řekl Trumpovi, že Rusko vůbec neprojevuje ochotu jednat, uvedl jeden ze zdrojů Financial Times.
O poškození teplárny v ruském městě Orjol při náletu ukrajinských dronů informoval na sociální síti tamní gubernátor Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a požárů. Současně varoval, že zveřejnování záběrů ilustrujících fungování protivzdušné obrany a způsobené škody napomáhá nepříteli. Ale i tak se na internet dostaly záběry z útoku na teplárnu.
Ukrajinské drony napadly také blíže neupřesněný objekt infrastruktury u města Vladimir, oznámil gubernátor Alexandr Avdějev. Zpravodajský kanál Astra zveřejnil záběry požáru tamní rozvodny. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o zničení 14 ukrajinských dronů nad Voroněžskou, Belgorodskou, Kurskou, Kalužskou a Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmínilo.
Nejméně dva raněné si během noci vyžádal nálet ruských dronů na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov a také úřadující starosta města Artem Kobzar s tím, že počet zraněných se ještě upřesňuje. Na sociálních sítích se mezitím podle serveru BBC News objevily informace o čtyřech zraněných. Náletům ukrajinských dronů během noci čelila ruská města.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.