Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Setkání Trumpa a Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu. Trump dříve avizoval schůzku do dvou týdnů.
Volodymyr Zelenskyj se setkal s tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustemem Umerovem. Oznámil to v příspěvku na síti X. V příspěvku hovoří o několika prioritách. Zaprvé, připravit nové obranné dohody, které posílí ukrajinské bojové letectvo.
„Druhá priorita – tento týden se uskuteční setkání s lídry evropského společenství a naší Koalice ochotných. Každá země a každý lídr by měl jasně chápat, co nás v této konkrétní chvíli může nejefektivněji podpořit. Naše potřeby v oblasti protivzdušné obrany, konkrétní obsah balíčků obranné podpory, rozšíření iniciativy PURL, seznam potřebného vybavení pro obnovu naší energetické infrastruktury po útocích a koordinace při zpřísňování sankcí – to vše musí být jasně definováno a sděleno každému z našich partnerů podle jeho skutečných možností,“ píše.
Zatřetí projednali program nadcházejících zasedání štábu. Také detailně pracují na potřebách ukrajinského obranného průmyslu, aby zajistili jejich co nejúplnější uspokojení. Podíl dodávek zbraní ukrajinské výroby na frontu musí do konce letošního roku dosáhnout alespoň 50 procent. „Toho je třeba dosáhnout,“ dodává.
Čtyři lidé dnes přišli o život při útoku ruských dronů na Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti, uvádí veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na policii. Dalších sedm lidí utrpělo zranění.
Mezi zraněnými je desetiletá dívka, kterou záchranáři převezli do dětské nemocnice. Stav jednoho ze zraněných je těžký, ostatní jsou ve středně závažném stavu, uvádí Suspilne. Město Novhorod-Siverskyj leží na severovýchodě Čenihivské oblasti nedaleko administrativní hranice se Sumskou oblastí a několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Suspilne na svém telegramovém kanálu informuje, že exploze zazněla také v Sumách. Další podrobnosti zatím nejsou známy.
Černihiv a severní část regionu se v pondělí ocitla bez dodávek elektrické energie v důsledku ruského útoku na energetickou infrastrukturu. Dnes ukrajinské ministerstvo energetiky informovalo, že statisíce lidí v této části země zůstávají bez elektřiny, protože nad poškozenými objekty krouží ruské drony, a technici se kvůli tomu nemohou pustit do oprav.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.