Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.
„Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk,“ uvedl Zelenskyj.
Zdá se, že odmítnutí Moskvy okamžitě zavřít palbu na Ukrajině je to, co ohrozilo summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Neschopnost Marca Rubia a Sergeje Lavrova dohodnout se na schůzce během telefonátu naznačuje, že summit Trump-Putin se podle dvou vysoce postavených evropských diplomatů nemusí konat.
„Myslím, že Rusové chtěli příliš mnoho a Američanům bylo jasné, že pro Trumpa v Budapešti žádná dohoda nebude,“ řekl jeden ze zdrojů agentury.
„Rusové vůbec nezměnili svůj postoj a nebudou souhlasit s tím, že ,zastaví se tam, kde jsou‘,“ řekl druhý diplomat. „A myslím, že Lavrov pronesl stejný projev a Rubio reagoval něčím jako: ‚Uvidíme se později.‘“
Ani jedna ze stran se veřejně nevzdala plánů na uspořádání schůzky v Budapešti a snahy o uspořádání summitu v Maďarsku. „Zdá se, že pokračují,“ poznamenává agentura Reuters.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.