Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo uvolnit napětí a spojenci Ukrajiny nyní připravují záruky pro okamžik zahájení jednání o míru tak, aby si byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jistý podporou všech spojenců. „Základem garancí budou ukrajinské ozbrojené síly,“ řekl Rutte v Praze.
Ukrajina dostala díky české muniční iniciativě letos dosud 1,1 milionu kusů velkorážové munice. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem v Praze to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Loni iniciativa Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, pomohla dodat 1,5 milionu nábojů. Letošním cílem je tento počet vyrovnat, podle Fialy se pravděpodobně podaří ho překonat.
Iniciativa ukazuje, že i menší země může hrát významnou roli a výrazně přispívat k evropské bezpečnosti, uvedl Fiala. „Jsem hrdý, že se ČR v době vlády, kterou vedu, změnila z jakéhosi černého pasažéra na zemi, která je aktivním spojencem a plní své závazky, které přijala při svém vstupu do NATO,“ připomněl premiér plány na navyšování obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2030 a pět procent do roku 2035.
Soud v italské Bologni ve středu odložil na 9. září jednání o žádosti Německa o vydání Ukrajince, který byl v Itálii zadržen minulý měsíc a je podezřelý z podílu na poškození plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Podle něj si soud vyžádal více informací o podmínkách, za jakých bude podezřelý občan Ukrajiny v Německu zadržován. Obhájce Nicola Canestrini rovněž řekl, že jeho klient vinu popírá.
Devětačtyřicetiletého Ukrajince Serhije K., jehož plné jméno média různě uvádí jako Kuzencov nebo Kuzněcov, zatkla italská policie 20. srpna poblíž italského letoviska Rimini, kde byl na dovolené s rodinou. Podle německého státního zastupitelství je obviněn ze spolčení s cílem způsobit výbuch, ze sabotáže a zničení důležitých staveb. Nyní je ve vyšetřovací vazbě v Itálii a italský soud má rozhodnout o jeho vydání do Německa.
Po více než pětihodinovém jednání ve středu soud v Bologni vyhověl žádosti obhajoby o přezkoumání podmínek, za jakých bude muž zadržován v německém vězení. Také generální prokurátor, který původně vydání podporoval, ve středu požádal o čas pro další vyšetřování.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.