Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Od 8:00 do 16:00 místního času sestřelila ukrajinská armáda 48 z 53 ruských dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly ve své denní zprávě.
Většina sestřelených dronů podle zprávy zaútočila na Kyjev a Kyjevskou oblast.
Ruský útok dronem 2. září byl neobvyklý, jak dříve poznamenala ukrajinská služba BBC: došlo k němu za denního světla, kdy bylo v ulicích Kyjeva mnoho lidí. Poplach před náletem byl vyhlášen ráno a stav „všechno v pořádku“ byl vydán až ve 13:00 místního času.
Podle náčelníka vojenské správy města Kyjeva Timura Tkačenka dopadl úlomek jednoho ze sestřelených dronů na území mateřské školy uzavřené z důvodu opravy, nikdo nebyl zraněn, a úlomky dalšího dronu dopadly do zelené plochy. Úřady nehlásily žádné další škody.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching nejednali o myšlence nasazení čínského mírového kontingentu na ukrajinském území, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov podle BBC.
„O tom se vůbec nediskutovalo,“ cituje ho agentura TASS .
List Financial Times informoval, že americký prezident Donald Trump navrhl nasazení čínských vojáků jako mírových sil na Ukrajině po skončení války. Podle zdrojů listu navrhl tuto možnost během setkání s evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna. Mluvčí Bílého domu listu sdělil, že to není pravda.
Podle zpráv médií Putin na schůzce s Trumpem 15. srpna jmenoval Čínu jako jednu ze zemí, které by mohly poskytnout bezpečnostní záruky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Čínu mezi budoucími garanty bezpečnosti nevidí.
Muž, který je podezřelý, že v sobotu ve Lvově zastřelil bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije, dnes novinářům řekl, že čin spáchal a že šlo o pomstu vůči ukrajinským úřadům. Informují o tom ukrajinská média. Vyšetřovatelé v pondělí uvedli, že mají podezření, že do vraždy oblíbeného politika bylo zapojené Rusko.
„Ano, přiznávám, že jsem ho (Parubije) zabil. A chtěl bych požádat, abych byl vyměněn (do Ruska) za ukrajinské válečné zajatce, abych mohl jít pátrat a najít tělo svého syna,“ řekl novinářům muž, kterého zahraniční média označují jako Mychajla Stelnikova.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.