Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že včera v noci sestřelily systémy protivzdušné obrany 50 ukrajinských dronů. Podle agentury bylo od půlnoci do 5:00 moskevského času sestřeleno 12 dronů nad Belgorodskou oblastí, čtyři nad Saratovskou oblastí, po třech nad Samarskou a Orenburskou oblastí a také nad Republikou Tatarstán a dva nad Krasnodarským krajem.
Kromě toho bylo podle armády nad Černým mořem sestřeleno 16 dronů a nad Azovským mořem sedm.
Zelenskyj: Podezřelý z vraždy Andrije Parubije poskytl první svědectví. Podle ukrajinského prezidenta se provádějí nezbytné vyšetřovací úkony k zjištění všech okolností vraždy. Informuje o tom ruskojazyčný server BBC.
„Celý tým policistů a státního zastupitelství nadále pracuje nepřetržitě,“ řekl ukrajinský prezident a poděkoval „všem, kteří se na této práci podíleli“. Ministr vnitra Igor Klimenko mezitím oznámil, že orgány činné v trestním řízení zatím mnoho podrobností nezveřejňují.
„Řeknu jen, že zločin byl pečlivě připraven: byl prostudován harmonogram pohybu zesnulého, byla naplánována trasa a byl promyšlen plán útěku,“ řekl.
Podle Klimenka byl podezřelý zadržen v Chmelnické oblasti a odhalení vraždy bylo pod osobní kontrolou prezidenta Ukrajiny.
Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. Čin se stal v sobotu ve Lvově. Místní představitelé uvedli, že Parubij se stal obětí střelce. „Všechny okolnosti této hrozné vraždy musí být objasněny,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a poděkoval policii za „rychlou a koordinovanou práci“.
Ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že podezřelý byl zadržen v západní části země. „Nyní nelze sdílet mnoho detailů,“ uvedl ministr. Podle něj byl však útok „pečlivě naplánovaný“. „Pohyby oběti byly prostudovány, byla naplánovaná trasa a byl promyšlen únikový plán,“ uvedl dále ministr.
Ukrajinská média napsala, že Parubij se stal na ulici obětí střelce, který byl podle některých zdrojů oblečen jako kurýr roznáškové služby.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.