Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Německo dodá Ukrajině ze svých armádních zásob dva systémy protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to dnes ministr obrany Boris Pistorius. Německo podle něj dosáhlo dohody se Spojenými státy, které mu jako náhradu prodají systémy Patriot nové generace. „Bundeswehr dodá v nadcházejících dnech Ukrajině v prvním kroku další odpalovací zařízení Patriot,“ uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Tragický účet ruského útoku na Kyjev v noci na včerejšek narostl na 31 obětí. Mezi nimi je pět dětí. Zraněno bylo 159 osob, z toho 16 dětí. Na síti to X to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na ministerstvo vnitra. „Tento ohavný útok Ruska opět dokazuje, že je třeba zvýšit tlak na Moskvu a uvalit další sankce,“ napsal.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci protivzdušná obrana zničila 60 ukrajinských dronů nad šesti regiony, Černým a Azovským mořem. O případných škodách se nezmínilo. O odrážení náletu ukrajinských dronů ráno informoval gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sjusar. Za hlavní označil, že nikdo nebyl zabit či zraněn.
„V Novošachinském byla rozbita okna v soukromém domě na ulici Oktiabrskaja, kde žije početná rodina. Na střechu domu na ulici Bajdukova dopadly úlomky bezpilotního letounu. Na místo vyrazily záchranné služby. Ve vesnici Petrušino v Neklinovském okrese byla poškozena vnější zeď soukromého domu na ulici Stakhanovská, v domě na ulici Zavodskaja vzplanula střecha, poblíž Rodionovo-Nesvetajské slobody hořela tráva na ploše 100 m². Hasiči, kteří dorazili na místo, požár rychle uhasili,“ tvrdí Sjusar na síti Telegram.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.