Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Kreml označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Každý nový balík sankcí podle něj vede k negativním následkům pro země, které ho podporují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich odpad. Zároveň podotkl, že už si Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.
Slovensko i po změně názoru na 18. balík protiruských sankcí považuje restrikce vůči Moskvě za škodlivé pro evropské země. „Stále jsme přesvědčeni, že mírového ujednání na Ukrajině se dosáhne jen díky diplomatickému úsilí a ne desítkami sankcí, které často více ohrožují samotné evropské státy,“ uvedl ministr zahraničí Juraj Blanár. Slovensko vyjednalo záruky energetické bezpečnosti od Evropské komise a dřívější blokování nových sankcí bylo důležité pro dosažení alespoň nějaké dohody s cílem zmírnit dopady nepromyšleného odstřižení od ruských energií.
Vládní strana SNS, jejíž předseda Andrej Danko se netají proruskými názory, vyjádřila zklamání, že se Slovensko rozhodlo podpořit nový balík sankcí. Poslanci SNS letos v červnu prosadili ve slovenské sněmovně usnesení, že členové Ficova kabinetu už nemají hlasovat pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Fico i právníci ale uvedli, že toto usnesení není pro vládu závazné.
Ukrajinské letectvo nad ránem oznámilo, že Rusové útočili 35 drony, z nichž 11 protivzdušná obrana sestřelila a dalších šest, které Kyjev označil za imitace úderných dronů, odrazila elektronicky. Nejméně dva lidé na Ukrajině kvůli ruským útokům zemřeli, několik lidí utrpělo zranění.
„V důsledku ruského útoku zahynul ve Stepnohirské hromadě čtyřiašedesátiletý člověk...V několika vícepodlažních budovách vypukl požár,“ napsal šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na platformě Telegram. Rusové podle Federova na Stephnohirskou hromadu útočili řízenými leteckými pumami KAB.
Při útoku ruského dronu v Pavlohradském okrese Dněpropetrovské oblasti zahynul jeden člověk a další dva byli zraněni, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastního šéfa Serhije Lysaka a ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja. Podle nich byl zabit strojvedoucí vlaku.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.