Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina.
Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.
Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.