Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Nejméně dva mrtvé a dvě desítky raněných, včetně dítěte, si dnes vyžádal ruský úder v centru města Sumy. Útok zcela zničil dva automobily, které začaly hořet, oznámila na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Typ zbraně, kterou nepřítel útočil, se zjišťuje, na místě zasahují záchranáři, dodala správa.
Sumská oblast je v poslední době terčem zesílených útoků ruských sil, které zvyšují aktivitu kolem hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci května řekl, že Rusko v blízkosti Sumské oblasti soustřeďuje na 50.000 vojáků a snaží se tam vytvořit desetikilometrovou nárazníkovou zónu.
Ruské noční útoky si vyžádaly jednoho mrtvého v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a zranily několik dalších lidí v severoukrajinském Černihivu. Informovaly o tom dnes podle agentury Reuters regionální úřady. V Ruskem ovládaných částech Záporožské a Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny místní úřady kontrolované Moskvou hlásí rozsáhlé výpadky elektřiny. Tvrdí, že ukrajinské útoky je přiměly zavést nouzová opatření, aby zachovaly zdroje elektřiny.
V městečku Balaklija v Charkovské oblasti, která sousedí s Ruskem, byla zasažena soukromá firma. Zabit byl jeden její zaměstnanec a několik dalších lidí bylo zraněno, uvedl na platformě Telegram šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov, který informoval o „masivním útoku“ bezpilotních strojů. Rozsah útoku neupřesnil.
Ruské ozbrojené síly přišly za posledních 24 hodin o dalších 1 100 vojáků, a celkové ztráty tak podle Kyjeva dosáhly téměř 991 tisíc mrtvých a zraněných. Informoval o tom dnes na Facebooku ukrajinský generální štáb.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 eviduje Kyjev také zničení 10 881 ruských tanků, 22 671 obrněných vozidel a 28 623 dělostřeleckých systémů. Jen za poslední den přibylo sedm zničených tanků, osm bojových vozidel a 48 dělostřeleckých systémů.
Ukrajinská armáda rovněž hlásí sestřelení dalších 12 bezpilotních letounů a jednoho letadla. Celkem podle ní ruské síly přišly už o 384 letadel, 38 748 dronů a více než 50 tisíc logistických vozidel a cisteren. Údaje nelze nezávisle ověřit.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.