Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Americký šéf diplomacie Marco Rubio na dnešním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu USA stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Novinářům to na tiskové konferenci řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který návrh sankcí označil za drtivý.
Graham svůj návrh, který má ve 100členném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.
Postoj Ruska k možné mírové dohodě s Ukrajinou odráží změny na bojišti, řekla dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury Reuters. Ruská invazní vojska na Ukrajině pomalu postupují.
Zacharovová odpovídala na otázku, zda se postoj Ruska změnil od loňského června, kdy ruský prezident Vladimir Putin jako podmínku pro mírová jednání s Kyjevem stanovil, že Ukrajina musí oficiálně upustit od ambicí vstoupit do NATO a stáhnout jednotky z celého území čtyř ukrajinských oblastí, které si Moskva přivlastnila. „Ano, v ruském postoji nastala změna. Tyto změny odrážejí změny na bojišti,“ uvedla Zacharovová.
Ruské ministerstvo obrany podle agentur oznámilo dobytí dvou ukrajinských vesnic, konkrétně vsi Torske a Novooleksandrivka na východě země. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.