Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je skeptický ke snahám o příměří na Ukrajině. Nevidí k němu ze strany Ruska reálné kroky. Řekl to dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News. Šéf české diplomacie dodal, že pokud se podaří navrhovaný třicetidenní klid zbraní prosadit, je nutné podniknout také kroky k odrazení Ruska od následných útoků. Europoslanec Filip Turek (za Motoristy) poukazuje na to, že Rusové mají jaderné zbraně, které by mohli pod tlakem případně použít. Lipavský označil strašení jadernou válkou za klasickou ruskou propagandu. "Opakovaně říkám, že ke snahám o příměří jsem skeptický. Nevidím reálné kroky, které by k němu směřovaly," uvedl Lipavský. Zmínil ruskou reakci na předkládané mírové návrhy. "Putin řekl, že bude jednat, ale že s mírovými plány máme udělat něco, co nebudu říkat. Bylo to velmi vulgární," řekl šéf české diplomacie.
Papež Lev XIV. v dnešním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Přivítal také příměří mezi Pákistánem a Indií dojednané o víkendu. Podle papeže svět čelí "třetí světové válce po kouscích", což tvrdil jeho předchůdce papež František.
"Nosím ve svém srdci bolest milovaného ukrajinského lidu," řekl Lev XIV. a vyzval, aby se co nejdříve dospělo k "autentickému, spravedlivému a trvalému míru" na Ukrajině. "Ať jsou osvobozeni všichni zajatci a ať se děti mohou vrátit ke svým rodinám," prohlásil.
Turecko je připraveno hostit mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Sdělil to podle tiskových agentur turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Přímé rusko-ukrajinské rozhovory by mohly začít 15. května v Istanbulu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak poté, co Kyjev a velké evropské země navrhly zahájit od pondělí třicetidenní příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda podnikla invazi na Ukrajinu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.