Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, ruský prezident Vladimír Putin hledá způsoby jak se mu vyhnout. Tlak na Rusko musí pokračovat. Proto Česko pokračuje také v muniční iniciativě. ČTK to sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Putinovy návrhy na uspořádání jednání v Istanbulu.
Kyjev a velké evropské země nabídly Rusům v sobotu třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by mělo platit od pondělí. Pokud je Moskva nepřijme, chtějí Evropa a USA koordinovat nové protiruské sankce. Putin poté navrhl, aby se 15. května konala přímá jednání Ruska s Ukrajinou v Istanbulu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Rusko návrh na příměří zváží, ale vyvíjet na něj nátlak nemá smysl. Už dřív řekl, že se Kreml nenechá hrozbou sankcí zastrašit.
Nástup nového českého velvyslance v Rusku není průlom, ale přirozený logický krok. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli europoslanec Alexandr Vondra (ODS), místopředseda ANO Radek Vondráček a europoslanec Jan Farský (STAN). Daniel Koštoval je podle Vondry velmi zkušený diplomat. Počty diplomatů na ambasádě by se podle hostů pořadu zvyšovat neměly, shodli se.
Posunem v návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání s Ukrajinou jsou bezpodmínečná jednání. Je otázka, jestli to není jen zdržovací taktika, řekl dnes v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Uvedl rovněž, že má tendenci souhlasit s názorem francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který Putinův návrh označil za první krok, který ale nestačí. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka by se měl návrh hodnotit kladně. Spíše by se soustředil na to, že Putin chce trvalý mír a ne přestávku k dozbrojování, řekl.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.