Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Představte si své město, sousedství, kde jste vyrůstali. Stejné domy, stejná atmosféra, Ale z každého okna na vás potenciálně míří nepřítel,“ vykresluje na Facebooku 28. samostatná mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny a přidává fotky z výcviku. „Boje v městské zástavbě jsou nejtěžší. Ale i ty vás naučíme,“ apeluje na mladé, aby se dobrovolně přihlásili.
Podle ukrajinských vzdušných sil zaútočilo Rusko na Ukrajinu dvěma balistickými střelami a 116 drony, včetně jejich imitací. Útokem byly postiženy Sumská a Doněcká oblast.
„K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 42 útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země,“ napsalo letectvo na platformě Telegram. Na 21 atrap dronů, jejichž účelem je přetížit protivzdušnou obranu, zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých dronů se hlášení nezmiňuje.
Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku se ohradilo vůči nedělním výrokům slovenského premiéra Roberta Fica, který za vyhrožování označil vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války v Moskvě. Fico, jenž se moskevských oslav v pátek plánuje zúčastnit, kritizoval Zelenského za výrok, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků na uvedené akci. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
Podle ukrajinské ambasády Zelenskyj pouze konstatoval, že Ukrajina nevylučuje provokace ze strany Ruska 9. května a házení viny za narušení bezpečnosti na Ukrajinu. Velvyslanectví také uvedlo, že místo obviňování ukrajinského prezidenta by slovenští politici měli jeho vyjádření důkladněji analyzovat.
Zelenskyj v pátek redaktorům agentury AFP a dalším novinářům ohledně chystaných slavností v Moskvě a jejich bezpečnosti řekl: „Nemůžeme přebrat odpovědnost za to, co se děje na území Ruské federace. To oni zajišťují bezpečnost“. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová toto prohlášení označila za hrozbu od „teroristy mezinárodních rozměrů“. Podle ní ohrožuje bezpečnost „válečných veteránů, kteří v posvátný den přijdou na průvody a oslavy“.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.