Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na svém území. Už nyní se učí na trenažérech české výroby, řekl novinářům po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským premiér Petr Fiala (ODS). Vedle široce citované muniční iniciativy připomenul, že ČR poslalo na Ukrajinu, kterou napadlo Rusko, 2000 kusů těžké techniky.
Na tiskové konferenci po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala potvrdil Zelenskému další podporu ze strany ČR. Poděkoval i Čechům za podporu politiky pomoci Ukrajině. Zmínil i vznik středisek pro návrat uprchlíků do vlasti.
Téměř tři čtvrtiny Čechů nevěří, že bude do konce letošního roku v rusko-ukrajinské válce dosaženo stabilního příměří, které označil americký prezident Donald Trump v předvolební kampani za jeden ze svých důležitých cílů. To, že je zastavení konfliktu do konce roku pravděpodobné, si myslí 15 procent občanů ČR. Vyplynulo to z dubnového průzkumu agentury STEM.
„Aktuální data bychom mohli přeložit jako ukázku nízké důvěry Čechů v prezidenta USA Donalda Trumpa. Ačkoli si česká veřejnost dlouhodobě a stabilně přeje rychlé ukončení bojů, v možné příměří v letošním roce, což byl jeden z leitmotivů prezidenta Trumpa, věří jen málokdo,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský. K možnosti brzkého dosažení příměří jsou podle něj o něco skeptičtější podporovatelé současné vládní koalice a Pirátů než voliči opozice a mimoparlamentních stran.
Ukrajinské síly dnes zahájily nový pokus o vpád do ruské příhraniční Kurské oblasti. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov koncem dubna oznámil, že ukrajinské jednotky byly zcela vyhnány ze západoruské Kurské oblasti, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna. Média uváděla, že Kyjev vytlačením z Kurské oblasti přišel o důležitou páku pro případné mírové rozhovory s Moskvou.
„Nepřítel v noci raketami vyhodil do povětří mosty a ráno zahájil útok obrněnými jednotkami,“ uvedl nyní na Telegramu ruský válečný bloger RVvoenkor. „Odminovací vozidla začala dělat průjezdy v minových polích, následovala je obrněná vozidla s vojáky. Na hranicích probíhají těžké boje,“ dodal.
O opětovném pokusu Ukrajiny o vpád do Kurské oblasti informovalo také několik dalších ruských blogerů včetně „Archanděla speciálních sil“ či válečného zpravodaje ruské státní televize Alexandra Sladkova.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.