Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Rusko na Ukrajině musí dosáhnout svých cílů, k jejich splnění ale upřednostňuje mírovou cestu. Dnes to novinářům řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov, uvedla agentura Reuters. Peskov rovněž zopakoval, že Rusko je připravené k přímým rozhovorům s Ukrajinou, ale že Kyjev se dosud nevyjádřil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země od února 2022 čelí ruské invazi, opakovaně Moskvu vyzval, aby přistoupila na bezpodmínečné příměří. Zastavení bojů na Ukrajině se snaží zprostředkovat Spojené státy, které varovaly, že pokud v brzké době nenastane pokrok, své úsilí vzdají.
Konflikt na Ukrajině je podle Peskova příliš složitý na to, aby mohl být vyřešen okamžitě. Zatímco USA i Ukrajina vybízejí k okamžitému zastavení bojů, Rusko se v této věci ještě jasně nevyjádřilo. Uvádí ale, že i jeho cílem je válku zastavit, zároveň chce ale řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu.
Podívejte se na fotografie ruského útoku na ukrajinská města v noci na dnešek.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude v nejbližších týdnech informovat vládu o revizi vztahů České republiky s Čínou. ČTK to sdělili mluvčí ministerstva zahraničí. Podle informací ČTK ale nepůjde o formální dokument. Na začátku února Lipavský ČTK řekl, že by chtěl kabinetu analýzu vztahů předložit zhruba za měsíc či dva.
„Revize je kontinuální proces, o jehož průběhu bude ministr Lipavský informovat vládu v nejbližších týdnech,“ uvedla česká diplomacie. Revize vztahů s Ruskem a Čínou je zakotvena v programovém prohlášení vlády Petra Fialy (ODS).
Co se týče Ruska, kabinet zprávu o revizi vztahů schválil předloni v červnu. Lipavský tehdy novinářům k analýze řekl, že Rusko bude zdrojem hrozeb a rizik pro bezpečnost Česka i Evropy i v následujících desetiletích, pokud nenastane fundamentální proměna ruské společnosti.
V dokumentu také česká diplomacie uvedla, že řada protiruských sankcí zůstane i v nadcházejících letech v platnosti. Ruské vedení bude Česko, Evropskou unii i Severoatlantickou alianci (NATO) podle zprávy nadále považovat za své nepřátele.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.