Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Dva lidé zahynuli a osm utrpělo zranění při dronovém útoku, který Rusko v noci na dnešek podniklo na Pavlohrad v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Na telegramu o tom informoval Serhij Lysak, šéf vojenské správy tohoto regionu. V Kyjevě dnes drží smutek za oběti čtvrtečního raketového útoku.
Protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí podle Lysaka sestřelila 11 ruských dronů. V důsledku útoků v obcích Synelnykove a Samarivka vznikly požáry ve dvou blíže neurčených podnicích. V Pavlohradu bylo zasaženo několik vícepodlažních domů. Lysak zveřejnil fotografii panelového domu, kde z oken několika bytů šlehají plameny a vychází z nich černý dým. Dva lidé přišli o život, šest skončilo v nemocnici a dva lehčeji zraněné záchranáři ošetřili na místě. Rusko s nasazením dronů a raketometů Grad útočilo také na města Marhanec a Nikopol ležící na západním břehu Dněpru.
Evropská unie poskytne Moldavsku 20 milionů eur (499 milionů Kč) na modernizaci protivzdušné obrany. Dnes to oznámila Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy. Někdejší sovětská republika si podle Reuters opakovaně stěžuje na drony, které se do jejího vzdušného prostoru dostávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Rada EU uvedla, že finance poslouží k posílení vzdušné obrany krátkého dosahu, a to jak o odpalovací zařízení, tak o střely. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během návštěvy Kišiněva uvedla, že pomoc pomůže zabránit dopadu ruských střel a dronů na moldavské území.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Spojené státy a Rusko postupují správným směrem k ukončení války na Ukrajině a Moskva je připravena uzavřít dohodu, ale některé její specifické prvky ještě zbývá dojednat. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s americkou televizní stanicí CBS News.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že se domnívá, že Spojené státy s Ruskem už mají dohodu o ukončení války na Ukrajině a že zbývá uzavřít dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.